KOMENTÁŘ BOHUMILA PEČINKY

Putin, já a jaro

KOMENTÁŘ BOHUMILA PEČINKY
Putin, já a jaro

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Jaro je sice tady, ale Putin už třetí rok bombarduje civilní cíle na Ukrajině a okupuje Krym. Taky část mé šatní skříně je už třetí měsíc zabraná, ale s tím jsem vcelku spokojený.

Včera večer se vracím ze studia Kecy a politika a zima jako na Sibiři. Kdyby žil, řekl by mi Alexej Navalnyj, co blbnu, že to ještě pořád jde, ale přece. Přitom jsem už týdny vnitřně nastavený na jaro, a to stále nepřichází, navzdory slunci. Vyjdu ven, jen v tričku a saku, ale chladný vítr mě zažene zpět domů. Tak si to jaro, co přichází i nepřichází, pouštím aspoň otevřeným oknem ze zahrady do bytu.

Na Donbase to mají horší, říkala mi válečná reportérka Klicperová. Okna v bytech si tam přelepují páskami, aby je nevysklila tlaková vlna z dopadajících bomb. Naopak v autě musí i v zimě jezdit s otevřenými okny, aby stejná vlna nepřeměnila sklo v tisíce střepů. U nás je to pořád lepší.

Majitel domu, kde bydlím, má na zahradě japonskou sakuru, která kvete čtrnáct dní v roce. Vždycky na to čekáme, pokocháme se, řekneme si dobrý, dobrý – a jsme zase o rok starší. V Japonsku sakura kvete déle, říkal to prý Tomio Okamura, ale ten už říkal různé věci. Taky Rusové se v roce 1994 v Budapešti zavázali garantovat ukrajinské hranice, a jak to dopadlo. Je nutné se dívat nejen na květy, ale hlavně na kořeny.

Jeden můj kamarád říká, že jaro začíná až s letním časem. Významově nic moc, ale tentokrát by to tak být mohlo. Navíc letos všechno splývá s Velikonocemi a následným vzkříšením, takže bych tomu protentokrát věřil.

No a když už jsme u těch biblických příběhů. Hlavním fíglem ďábla je přesvědčit vás, že neexistuje. Hlavním fíglem gangstera je přesvědčit vás, že není gangster. A hlavním fíglem kohouta Silvera, kterého všude s sebou tahá Andrej Babiš, je říct nám, že ukrajinští imigranti nám ujídají z našeho bohatého stolu. Velká zvířata se prostě vyznají.

Jaro je ve vzduchu, ale já bych přece jen chtěl něco říct na obranu Rusů: Strašně se jim křivdí. I Václav Klaus vám potvrdí, že není přátelštějšího národa na světě. Stále všem nabízí družbu a vodku a moc je mrzí, že to nikdo neoceňuje. Tak si tu přízeň občas vynutí násilím, ale jenom proto, že mají široké srdce a dobrou duši. Kdyby to ten nešťastný Zelenskyj chápal, už dávno mohl být trvalý mír a na Václavském náměstí by se konaly jen samé marketingové akce.

Nedávno jsem šel z pražské Malé Strany přes Karlův most až na Staré Město a pak ještě dál k náměstí Míru. Říkal jsem si: Tady musel chodit Jan Neruda, když psal svoje protiokupační fejetony, poté, co Prahu v roce 1866 obsadili Prusové. A nejspíš tu taky chodil Ludvík Vaculík, když stylizoval svoje texty z Prahy obsazené po roce 1968 Rusy.

Poměry se rozhodně zlepšily, řekl by Švejk. Už jenom proto, že tenhle jarní fejeton dopisuju v neokupované Praze, což není, jak vidíte, zase tak běžná věc.

Pěkné Velikonoce, přátelé.

 

Bohumil Pečinka