Volby do Evropského parlamentu, které proběhnou příští rok, představují pro koalici Spolu poměrně zásadní výzvu. Na společné kandidátce ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by se totiž případně ocitli politici s někdy dost protichůdnými názory. Že má Spolu zaděláno na poměrně složitý politický problém, ukazují i hlasování. Jeho europoslanci se totiž často rozhádají na všemožných tématech, hlavně na kulturních válkách.

Poslední volby do Evropského parlamentu proběhly v květnu 2019, kdy zvolení europoslanci nemohli vědět, že projekt jako Spolu vznikne. Od té doby se ale pod jednou střechou ocitli kupříkladu konzervativnější Alexandr Vondra či Jan Zahradil z ODS a liberálnější Luděk Niedermayer z TOP 09.

Evropský parlament schválil nařízení o zvýšení kontroly emisí skleníkových plynů. Dohoda stanoví závazné roční snížení emisí skleníkových plynů pro členské státy a v současnosti reguluje zhruba 60 % emisí EU.

Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇 pic.twitter.com/gl50Le5sIv

— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) March 14, 2023

A ukazuje se to na hlasováních, jen z relativně nedávné doby. Souboje typické pro kulturní války se částečně projevily i při hlasování o zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035. Pro schválení zákazu byli právě Niedermayer a Piráti, proti europoslanci ODS, společně s SPD a také Michaelou Šojdrovou (KDU-ČSL). Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský se omluvil a Jiří Pospíšil (TOP 09) se zdržel.

Rozdělení se ukázalo i u takzvaného Digital Services Act (DSA), u nějž kritici varovali, že by mohl znamenat ohrožení svobody projevu v České republice. Niedermayer, Pospíšil, Zdechovský a Šojdrová legislativu podpořili, Vondra, Zahradil, Veronika Vrecionová a Evžen Tošenovského (všichni ODS) se zdrželi.

Evropský parlament dnes vyzval Radu Evropské unie, aby přestala odkládat ratifikaci Úmluvy o prevenci a potírání domácího násilí a násilí vůči ženám a ratifikovala ji bez dalšího odkladu.

Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇 pic.twitter.com/r3vQenZDPk

— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) February 15, 2023

Vzácné shody a pak zase násilí na ženách

Shodu čeští europoslanci najdou na poměrně jasných věcech, jako byla výzva k vytvoření zvláštního mezinárodního tribunálu pro stíhání ruských zločinů proti Ukrajině. Proti byly jen KSČM a SPD. Podobně tomu bylo u výzvy gruzínské vládě, aby propustila bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho.

Jinak se však neshody najdou u většiny témat. Výzva k ratifikaci Úmluvy o prevenci a potírání domácího násilí a násilí vůči ženám skončila jednoznačně: Niedermayer pro, europoslanci ODS se Šojdrovou proti. Zdechovský s Pospíšilem omluveni. Zcela osamocen byl Luděk Niedermayer v podpoře snížení energetické náročnosti budov s cílem dosáhnout klimatické neutrality v roce 2050.

Evropský parlament dnes schválil výslednou podobu nových emisních norem pro osobní automobily a dodávky, včetně zákazu prodeje nových automobilů produkujících emise od roku 2035.

Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇 pic.twitter.com/TboA3GR89i

— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) February 14, 2023

Rozkol pokračuje u nařízení o zvýšení kontroly emisí skleníkových plynů. Zde byli pro zástupci TOP 09 a lidovců, občanští demokraté proti. Stejné to je u odstranění rozdílů mezi odměňováním žen a mužů za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. ODS odmítla, TOP 09 a lidovci se vyslovili proti.

Těžký úkol pro předsedy

Koalici Spolu by se tak kandidátka skládala jen složitě. Politolog Roman Chytilek z Masarykovy univerzity v Brně má za to, že v Evropských volbách koalice tolik neznamenají, u Spolu by ale kandidátka byla i tak dost nekompatibilní.

„Zde se mi to tedy zatím zdá jako úkol (a zároveň i test síly) předsedů těchto tří stran, takový projekt nejen prosadit, ale dát mu i pro voliče smysluplnou podobu. To by asi znamenalo výraznější zásah do podoby kandidátek, což už teď v předstihu vyvolává protireakce stávajících europoslanců. Ty mohou vypadat jako ideologické „tenze“ a nejspíš i trochu jsou, ale neméně důležité je, že jsou to i obavy o to, že by se na kandidátky už nemuseli dostat,“ sdělil deníku Echo24.

Evropské volby sice proběhnou přibližně za rok, už teď se však o kandidátkách čile diskutuje. Lidovci totiž chtějí o svých kandidátech mít jasno už letos v květnu.