U kryptoměny bitcoin se v noci na sobotu uskutečnil další halving, tedy snížení odměny pro těžaře bitcoinů na polovinu. Tento krok přichází každé zhruba čtyři roky, v minulosti se po něm cena bitcoinu zvyšovala. Cílem halvingu je zpomalení tempa tvorby nových bitcoinů, napsala agentura Reuters.

Podle některých fanoušků krypotměn podpoří halving hodnotu bitcoinu jakožto čím dál vzácnější komodity. Skeptici však halving vnímají jen jako technickou změnu zveličovanou spekulanty, kteří se snaží nafouknout cenu této virtuální měny, píše Reuters.

Počet digitálních bitcoinových mincí byl předem omezen na 21 milionů. Do oběhu se dostávají postupně a každé čtyři roky - při halvingu - se počet denně vygenerovaných virtuálních mincí snižuje na polovinu. Podle agentury AP již bylo vygenerováno přes 19,5 milionu bitcoinů.

"Než bude oněch 21 milionů bitcoinů vytěženo, což by se mělo stát roku 2140, odehraje se ještě 64 ‚půlení'. Poté ‚už nebude, co půlit' a „půlení' ustanou, tedy i těžba. Těžaři pak nebudou za svoji činnost – ono potvrzování bitcoinových transakcí – dostávat odměnu v podobě nově vytěžených bitcoinů, ale budou se muset spokojit s běžnými poplatky za udržování celého systému v chodu. Ty inkasují již dnes, ale představují jen malou část jejich celkového výnosu," vysvětlil ekonom Lukáš Kovanda.

Okolo 13:00 SELČ se bitcoin podle webu CoinDesk prodával za zhruba 63.650 dolarů (přes 1,5 milionu Kč). Nacházel se tak hluboko pod rekordním maximem 73.803,25 dolaru, na které se podle agentury Reuters vyšplhal v březnu.

"Ve víru neustálých spekulací o ceně se možná ztrácí základní smysl halvingu. Zajišťuje postupné snižování nabídky bitcoinu, a tím ho dělá cennějším," uvedl finanční ředitel technologické skupiny SatoshiLabs Štěpán Uherík. "Promítnutí do ceny se historicky dělo, a to vždy v několika vlnách. Před halvingem byl růst, po halvingu docházelo ke korekci a za čtyři až osm měsíců opět obrovský růst. Teď je to ale jinak. Historické cenové maximum totiž přišlo už před samotným halvingem, což je situace, kterou jsme předtím neviděli," dodal.

Růst ceny po halvingu se dá podle ředitele obchodníka Bit.plus Martina Stránského vysvětlit tím, že těžaři, kteří vytěžené bitcoiny uvádí na trh prakticky na denní bázi, se po snížení odměny snaží dostat na dříve realizované částky v tradičních měnách, protože těžba je velmi nákladná kvůli investicím do drahého výkonného hardwaru nebo velké spotřebě energie.

"Do hry ale letos vstupují další faktory, například schválení ETF fondů na začátku roku cenu krypta výrazně vyšroubovalo až k rekordním 73.000 dolarů a je otázkou, zda bude pod vlivem halvingu ještě dále strmě růst. Já předpovídám, že ano, poptávka je nyní veliká a ještě roste díky zájmu spekulantů," uvedl Stránský. Podle něj se bitcoin po halvingu v krátké době ocitne na hranici 80.000 dolarů. Ještě letos by to pak mohlo být až 100.000 USD nebo i více. "Aktivita na trhu, včetně toho českého, je v současnosti vysoká, takže je i pravděpodobné, že se tyto prognózy skutečně vyplní," dodal Stránský.

Kovanda uvedl, že "půlení" by mělo být mnohem spíše než v dopadu na cenu bitcoinu patrné v dopadu na segment jeho těžby. "Pokles denně vytěžených bitcoinů z 900 na 450, který právě nastává, značí, že segment těžby bitcoinu přijde o zhruba deset miliard dolarů ročně. Velcí bitcoinoví těžaři, jako je Marathon Digital Holdings, tak nejspíše vytěsní část těch menších, dluhově financovaných, kterým se při snížené odměně už činnost prostě vyplácet nebude. Nedostane se ně. Alespoň ne tolik nových bitcoinů, aby to – i přes jejich stále poměrně vysokou dolarovou cenu – pokrylo náklady. Zato velcí těžaři, a zejména ti, s jejichž akciemi se obchoduje na burze, jako je zmíněný Marathon, mají snazší přístup k novému kapitálu, jenž navíc není nutně jen dluhového rázu. Takže tedy mohou i snáze investovat do nových superrychlých těžebních počítačů. To jim umožní udržet si konkurenceschopnost i v podmínkách celkově nižší nabídky nových bitcoinů a konsolidovanějšího segmentu těžby bitcoinu," popsal.

Na cenový vývoj bitcoinu bude mít tak v příštích měsících podle Kovandy vliv spíše než nynější „rozpůlení“ podoba měnové politiky americké centrální banky nebo síla poptávky po investicích do bitcoinů prostřednictvím letos spuštěných veřejně obchodovaných bitcoinových fondů v USA. "Vzhledem k tomu, že americká centrální banka signalizuje odložení zahájení snižování své základní úrokové sazby, cena bitcoinu v uplynulých týdnech klesala i přes blížící se „půlení“, což zřetelně ukazuje, které faktory hýbou s jeho cenou především," dodal ekonom.