Všechno na tobě je intuitivní

Lauru Marlingovou sleduji od jejích začátků. Když vydala svůj debut Alas, I Cannot Swim (2008), bylo jí osmnáct let. Člověk si připadá trochu zvláštně, být u tohoto typu umělkyň tak dlouho nablízku. Jejich texty totiž jsou tak extrémně osobní, že sledovat bedlivě jejich kariéru by se snad dalo nazvat jistým druhem voyeurství. Tři singly z novinky Patterns in Repeat (vychází 25. října) jsou v tom nejlepším slova smyslu naprosto obyčejné, a přitom čímsi povznášející, kombinace, ve které Marlingová už léta exceluje. Dnes je jí čtyřiatřicet, písně jako Child of Mine, Patterns a No One’s Gonna Love You Like I Can nepřipouštějí pochyby, že to bude deska o mateřské lásce. To zní samo o sobě prvoplánově, ale když i bezdětný cynik jako já s pohnutím poslouchá o tom, jak se paní Laura stará o maličkého, asi v tom bude něco víc. Jako vždy totiž nejde o samo téma (děti, mateřství, láska, úděl žen, patriarchát), ale o to, jestli se umíte dostat za všechna klišé a říct něco jedinečně svého. Marlingová místo focení kojence na Instagram a výkřiků o tom, že být maminka je nejtěžší práce na světě, zpívá: „Minulou noc jsi ve spánku začal plakat. Nemůžu tě ochránit, i když se o to snažím. Někdy se ocitneš na místech, kam se nemůžu dostat. Mít své děti, své hejno ptáků, svou větev mezi lesy. Zkusíš jim to říct, ale ztratíš slova.“ Nechává se unášet něhou: „Teď čas skáče a začíná letět. A teprve pak mohu vidět, že jsme jen vzory, které se opakují.“ A já dojatě mlčím. V tom roce 2008 jsem se v ní nespletl. Druhou ženou, které se nemohu dočkat, je Soccer Mommy. Vyměníme na chvíli akustiku za ráznější, ale vlastně taky melancholický zvuk devadesátkových kytar. Pod pseudonymem Fotbalová máma (tedy žena z vyšší střední třídy, co tráví značné množství času převážením svých dětí na sportovní akce) se skrývá Sophia Regina Allisonová (27) a není moc obtížné si představit, jaké plakáty mívala v dětském pokojíku. Kurt Cobain, Eddie Vedder, časem přibyla asi i nějaká ta Avril Lavigneová. Čtvrtá deska Soccer Mommy Evergreen vychází taktéž 25. října, soudě dle singlů to bude její nejpřístupnější deska, mainstreamová dominance je snad blízko. U žánru by se snad až chtělo napsat grunge (ušpiněné) – pop (průzračné), jakkoli nesmyslně to na první pohled zní. Soccer Mommy zní jako někdo, koho už jste slyšeli, koho máte rádi, ale už nikdy si nevybavíte, kdo že to byl. A to občas není málo, mít pár hezkých, byť trochu falešných vzpomínek. Příště si poslechneme, co nám chtějí Amyl and the Sniffers a Du Blonde.

Laura Marling: Patterns in Repeat, Soccer Mommy: Evergreen, obě desky vychází 25. října.

Zakázaná zábava

John Maus si od svého debutu v roce 2006 vybudoval pověst hudebního vizionáře a stejně jako kdysi pionýr elektronické hudby Giorgio Moroder rozšafně experimentuje s vintage synťáky a modulárními syntetizátory. V MeetFactory se ukáže ve čtvrtek 31. října, ne všichni jsou z toho tak nadšení jako já. „Počkat, není to ten týpas z útoku na Kapitol?“ ptali se po ohlášení koncertu naši morálně bezúhonní spoluobčané. Dnes koncerty za politické názory (Maus je přiznaný pravičák) naštěstí už rušit nelze a za to, že se se svým kamarádem, taktéž geniálním hudebníkem Arielem Pinkem, opravdu objevil na fotkách davu z dálky pozorujícího útok na Kapitol, se osobně nehroutím. Pořád navíc můžeme zkusit oddělit umění od tvůrce, byť se to dnes už moc nenosí.

Koncert Johna Mause, MeetFactory, Praha, 31. 10. 2024 od 20.00.

Porevoluční vývoj žurnalistiky

Kniha se zabývá překotným vývojem žurnalistické profese v letech 1989 až 1994. Samotný příběh české novinařiny začíná již „přestavbovým prologem“, v němž se popisuje dosavadní tradice žurnalistiky, tedy nejen oficiální proud ve státem a stranou dozorovaných médiích, ale i sílící tradice samizdatová či exilová. Závěrem kniha nabízí čtrnáct tezí, v nichž autor shrnuje vše podstatné z vývoje žurnalistiky a médií v první polovině devadesátých let. V kulturní příloze deníku Právo Salon knihu sice nedávno celkem sepsuli, ale zároveň dodali, že jde o ideální start pro další, tentokrát už detailnější práce. Souhlasím, kniha asi opravdu nabízí o něco lepší zážitek čtenářům, kteří si tu dobu nepamatují.

David Klimeš: Od Listopadu po Novu, Akropolis, 144 str.

Intelektuální úterky

Chystá se podnětná debata architektky a autorky poetických textů Pavly Melkové a filozofa, estetika a překladatele Miroslava Petříčka. Proběhne v úterý 29. října v 18.00 v expozici skvělé výstavy Antony Gormley / Pavla Melková v Galerii Rudolfinum. „Vytváření architektury, péče o prostředí, vědecká a teoretická práce či umělecká tvorba a množství dalších, hmotných i nehmotných činností jsou jedním a tímtéž utvářením téhož prostředí, pouze se k cíli ubírají jinými cestami a formami,“ lákají aktéři na svou disputaci. Slova jsou vržena, vstup na výstavu i debatu je volný.

Debata Pavly Melkové a Miroslava Petříčka, Praha, Galerie Rudolfinum, 29. října od 18.00.