Dětská primární péče je v krizi, alespoň podle dat a názorů odborných společností. S řešením je to horší. Z ministerstva zaznívá, že jde o problém zejména regionálního rozložení, lékaři zase poukazují na stárnutí dětských praktiků, jichž může brzy skoro tisíc odejít do důchodu. Zatímco rodiče už musí v některých případech jezdit desítky kilometrů daleko za praktickým lékařem a v budoucnu hrozí mnohem větší výpadek, odborníci se zatím spíše neshodnou ani na tom, zda je samotný obor praktika potřeba oddělovat od pediatrie.

Demografická vlna dopadá do řady oborů od pedagogů po lékaře. Tentokrát mají důsledky pocítit ti nejmenší. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky je polovině dětských praktiků přes 60 let, třetině už přes 65. Během pěti až sedmi let tak hrozí, že z nich až 900 odejde do důchodu. To by přitom znamenalo výrazné zhoršení současného stavu. Nyní chybí praktik zhruba desetině dětí, za pár let to může být bez specializovaného praktika každé třetí dítě.

Podle Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost je v ČR aktuálně zhruba 1800 ordinací pro děti, do optimálních kapacit jich chybí asi 300. Mezi roky 2017 a 2021 zavřelo bez náhrady 338 ordinací. Podle dat ÚZIS ubylo ordinací dětských praktických lékařů mezi roky 2004 a 2019 o více než 13 procent, dětí ale ve stejné době o desítky tisíc přibylo. Řešení se však rýsuje spíše pomalu, nepanuje totiž příliš shoda na tom, co může situaci nejlépe zvrátit. A ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) oznámil, že právě na shodu mezi odborníky čeká.

Podle ministra není problém až tak v počtu, jako v regionálně nerovnoměrném rozložení lékařů. Situace je obtížná ve většině českých regionů, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) eviduje asi 68 míst napříč republikou, kde nabízí pro ordinaci dětského lékaře novou smlouvu. Odborníci se však přou na jiné úrovni, zda problém neleží zejména v otázce výuky mladých lékařů. Obory pediatrie a praktického dětského lékařství totiž zaznamenaly v posledních letech změny a i nejistota v systému výuky je podle mladých pediatrů něco, co řadu zájemců od oboru odrazuje.

Proti sobě tak stojí dvě odborné společnosti, pediatrická a společnost dětských praktiků. A spor trvá de facto roky. Do roku 2017 bylo totiž dětské praktické lékařství samostatným oborem, následně došlo k jeho sloučení s dětským lékařstvím do oboru pediatrie. Dětští praktici volají po návratu ke starému systému. Už od doby rušení oboru panuje spor mezi tím, která z variant vede ke snížení odbornosti lékařů a jejich úbytku či naopak.

Budoucí lékaři v současné době studující obor pediatrie mohou jít pracovat jak do nemocnic, tak do ordinace praktika, případně se specializovat i jako dětský psychiatr. Každý rok si pediatrický kmen vybírá podle údajů České pediatrické společnosti ČSL JEP asi 200 mladých lékařů po ukončení lékařské fakulty, obor patří mezi nejoblíbenější. Změna ale podle praktiků studium prodloužila a snížila objem praxe přímo v ordinacích ve prospěch nemocničních dětských oddělení.

Česká pediatrická společnost naopak tvrdí, že sloučení oboru, tedy možnost širšího záběru, přidala oboru na atraktivitě a láká tak více zájemců. Navíc tvrdí, že problém není jen v ordinacích praktiků, dětští lékaři citelně začínají chybět i v nemocnicích.

Do debaty se protestem před lety pustili i rodiče dětí a petici praktických lékařů pro děti podepsaly desetitisíce lidí. Nyní už podle praktiků dávno dostupnost pokulhává. Ze zákona má každý nárok na praktického lékaře v dojezdové vzdálenosti do 35 minut, povinnost lékaře zajistit má jeho zdravotní pojišťovna. I na tu by se tak rodiče měli obracet, pokud se jim nedaří praktického lékaře pro děti sehnat, jak uvádí například i VZP na svém webu.