Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77. Oznámil to na Facebooku kardinál Dominik Duka, který byl za komunistické totality spoluvězněm Čeřovského v plzeňské věznici Bory. Čeřovský se postavil komunistickému režimu při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Následoval vyhazov z armády, opakované věznění a nakonec nucená emigrace. V roce 1990 se do Československa vrátil. Na penzi pak napsal několik knih, jednu o svých zkušenostech ze sovětské invaze a několik dalších z historie československého vojenského letectva.

Čeřovský zemřel podle Duky v pražské Ústřední vojenské nemocnici. "Plánovaný pohřeb by se měl odehrát v katedrále sv. Víta 3. července v 15:00," sdělil kardinál a bývalý pražský arcibiskup.

Zbyněk Čeřovský se narodil v Hořicích na Jičínsku. Po maturitě na gymnáziu studoval na vojenských akademiích a následně sloužil u dělostřeleckého pluku v Plzni, vedl Vyhodnocovací a fotografické středisko na letišti Mimoň a působil ve stíhacích bombardovacích leteckých plucích v Pardubicích a Hradci Králové. Právě u hradeckého pluku ho v roce 1968 zastihla na tamním letišti sovětská invaze.

Okupační vojsko, které na letišti přistálo, po personálu vyžadovalo palivo, ubytování, potraviny a vodu. To však Čeřovský odmítl poskytnout. "Kdo se postavil proti, tak si podepsal svůj ortel," řekl v minulosti Čeřovský. Po invazi také odmítl podepsat souhlas se vstupem vojsk.

Proto byl podle webu Paměť národa v roce 1969 vyloučen z komunistické strany a v květnu 1970 propuštěn z armády. Na podzim 1976 byl zadržen komunistickou rozvědkou, Státní bezpečností (StB), za údajnou protistátní činnost a až do února 1977 byl ve vazbě. Po propuštění podepsal Chartu 77, která se stavěla na odpor proti totalitnímu komunistickému režimu v Československu.

Po podpisu Charty 77 se začal Čeřovský více angažovat v protirežimní činnosti. On i jeho blízcí čelili perzekuci, manželka Čeřovského přišla o práci a rodina se ocitla ve finanční nouzi. V roce 1981 Čeřovského znovu zadržela StB a po několika měsících výslechů byl odsouzen na dva roky nepodmíněně. Ve vězení na Borech se poté setkal s mnoha odpůrci režimu, kromě Duky například s Jiřím Dienstbierem st. nebo budoucím prezidentem Václavem Havlem. Po propuštění byl v rámci akce Asanace donucen k vystěhování do ciziny.

Po konci totality se Čeřovský s rodinou vrátil do Československa. Působil pak krátce jako ředitel pražské pankrácké věznice. V roce 1993 odešel do důchodu. Později napsal knihu Přepadení vojsky Varšavské smlouvy o svých vzpomínkách z invaze v roce 1968, která vyšla roku 2001. Je také autorem tří knih o vojenském letectvu.