ÚMRTÍ CHARTISTY

Zemřel generál Čeřovský, signatář Charty 77, který se postavil sovětské invazi

ÚMRTÍ CHARTISTY
Zemřel generál Čeřovský, signatář Charty 77, který se postavil sovětské invazi

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77. Oznámil to na Facebooku kardinál Dominik Duka, který byl za komunistické totality spoluvězněm Čeřovského v plzeňské věznici Bory. Čeřovský se postavil komunistickému režimu při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Následoval vyhazov z armády, opakované věznění a nakonec nucená emigrace. V roce 1990 se do Československa vrátil. Na penzi pak napsal několik knih, jednu o svých zkušenostech ze sovětské invaze a několik dalších z historie československého vojenského letectva.

Čeřovský zemřel podle Duky v pražské Ústřední vojenské nemocnici. "Plánovaný pohřeb by se měl odehrát v katedrále sv. Víta 3. července v 15:00," sdělil kardinál a bývalý pražský arcibiskup.

Zbyněk Čeřovský se narodil v Hořicích na Jičínsku. Po maturitě na gymnáziu studoval na vojenských akademiích a následně sloužil u dělostřeleckého pluku v Plzni, vedl Vyhodnocovací a fotografické středisko na letišti Mimoň a působil ve stíhacích bombardovacích leteckých plucích v Pardubicích a Hradci Králové. Právě u hradeckého pluku ho v roce 1968 zastihla na tamním letišti sovětská invaze.

Okupační vojsko, které na letišti přistálo, po personálu vyžadovalo palivo, ubytování, potraviny a vodu. To však Čeřovský odmítl poskytnout. "Kdo se postavil proti, tak si podepsal svůj ortel," řekl v minulosti Čeřovský. Po invazi také odmítl podepsat souhlas se vstupem vojsk.

Proto byl podle webu Paměť národa v roce 1969 vyloučen z komunistické strany a v květnu 1970 propuštěn z armády. Na podzim 1976 byl zadržen komunistickou rozvědkou, Státní bezpečností (StB), za údajnou protistátní činnost a až do února 1977 byl ve vazbě. Po propuštění podepsal Chartu 77, která se stavěla na odpor proti totalitnímu komunistickému režimu v Československu.

Po podpisu Charty 77 se začal Čeřovský více angažovat v protirežimní činnosti. On i jeho blízcí čelili perzekuci, manželka Čeřovského přišla o práci a rodina se ocitla ve finanční nouzi. V roce 1981 Čeřovského znovu zadržela StB a po několika měsících výslechů byl odsouzen na dva roky nepodmíněně. Ve vězení na Borech se poté setkal s mnoha odpůrci režimu, kromě Duky například s Jiřím Dienstbierem st. nebo budoucím prezidentem Václavem Havlem. Po propuštění byl v rámci akce Asanace donucen k vystěhování do ciziny.

Po konci totality se Čeřovský s rodinou vrátil do Československa. Působil pak krátce jako ředitel pražské pankrácké věznice. V roce 1993 odešel do důchodu. Později napsal knihu Přepadení vojsky Varšavské smlouvy o svých vzpomínkách z invaze v roce 1968, která vyšla roku 2001. Je také autorem tří knih o vojenském letectvu.

,