Přes sto tisíc zaměstnanců z tzv. rizikových profesí, tedy pracujících na pozicích s některými rizikovými faktory, čeká na verdikt, zda a za jakých podmínek budou mít možnost odejít dříve do předčasného důchodu. Poslanecká sněmovna by se měla tento týden vrátit ve druhém čtení k této kontroverzní části vládní důchodové reformy. Předlohu na začátku dubna odmítl sněmovní sociální výbor.

Původní úpravu, na které ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) pracoval dlouhé měsíce i ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, škrtli v březnu na poslední chvíli koaliční poslanci ODS a TOP 09. Vládní verze důchodové reformy předpokládala pro zhruba 108 000 lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Tedy stejně, jako tomu má být v případě pracovníků tzv. čtvrté kategorie rizika, jichž je výrazně méně.

Současný návrh se zásadně liší. Dotčená stovka tisíc osob na předčasný důchod nárok automaticky mít nemá, zato má od zaměstnavatelů dostávat příspěvek do penzijního spoření. To na jednu stranu znamená, že by s penězi mohli v rámci penzijního spoření nakládat dle svého uvážení. Mohli by je tedy využít buď k dřívějšímu odchodu do důchodu, nebo také až po vstupu do řádné penze. Zároveň to však také znamená, že zvlášť lidé v předdůchodovém věku mohou zapomenout na dřívější odchod do penze ve stejném tempu jako pracovníci čtvrté kategorie.

Pro zaměstnance z třetí kategorie nynější návrh znamená, že si musí nejprve naspořit významné částky. Využívat by měli tzv. předdůchodu, což není totéž jako předčasný důchod. Jeho uživatel musí mít totiž podle pravidel naspořeno na každý měsíc, kdy ho bude pobírat, alespoň 30 % průměrné mzdy. To znamená, že v nynějších číslech pro výplatu minimální částky (zhruba 13,5 tisíce měsíčně) musí zaměstnanec na dřívější odchod o rok a čtvrt dříve naspořit minimálně téměř 203 tisíc korun. Pokud by si chtěl s minimální částkou dopřát celých pět let předdůchodu, což je maximální délka jeho výplaty, potřebuje naspořit zhruba 812 tisíc.

Zaměstnancům, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň 11 směn za měsíc, bude firma podle předlohy spořit čtyři procenta vyměřovacího základu výdělku. Při třech až deseti směnách by zaměstnavatel posílal tři procenta. Při jedné či dvou směnách by spoření povinné nebylo. Ve hře je ještě pozměňovací návrh, který doporučil schválit sněmovní rozpočtový výbor. Podle něj by se pásma sjednotila a už od tří směn by zaměstnavatelé platili zaměstnanci čtyři procenta.

Návrh také dlouhodobě kritizují zaměstnavatelé i odbory. Podle tajemníka Hospodářské komory Ladislava Minčiče přenáší zodpovědnost ze státu na zaměstnavatele, zvyšuje administrativní agendu. „Povinné příspěvky do konkrétně určených finančních produktů navíc pokřivují trh a snižují možnosti zaměstnanců svobodně rozhodovat o svých financích,“ uvedl. Komora i odbory pak kritizovaly také způsob, jakým návrh vzniká, tedy že se o jeho podobě dozvěděly až z médií či že byl předkládán jako poslanecký návrh.