UNIJNÍ PRÁVO

Do českého práva bylo za 20 let začleněno tisíce unijních předpisů

UNIJNÍ PRÁVO
Do českého práva bylo za 20 let začleněno tisíce unijních předpisů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Právo Evropské unie se v současnosti skládá z více než 30 000 předpisů, z nichž zejména nařízení jsou přímo aplikovatelná. Úřad ministra pro legislativu Michala Šalomouna (Piráti) tak aktuálně eviduje přibližně 2500 předpisů EU, které byly za 20 let členství Česka v EU začleněny do českého právního řádu. Implementovat nyní zbývá 38 směrnic, z toho sedm po lhůtě k tomu určené, sdělil ministr.

„Deficit 36 včas netransponovaných směrnic po předešlých vládách jsme snížili ke konci loňského roku na osm směrnic, u kterých uběhla lhůta pro zapracování do naší legislativy. Počet neprovedených unijních směrnic byl snížen na méně než jednu čtvrtinu. Aktuálně je jich v prodlení pouze sedm, což je nejnižší hodnota od nástupu současné vlády,“ uvedl Šalomoun.

Evropská unie za dobu dosavadního českého členství v ní, tedy od 1. května 2004 do letošního 26. března, přijala podle podkladů, které poskytla mluvčí ministra Jana Taušová, 55 465 předpisů. Z nich bylo 1580 směrnic a 27 299 nařízení a dále 20 615 rozhodnutí a 5971 dalších právních aktů, které bývají přímo účinné. Platných je podle mluvčí v současné době více než 30 000 z nich. „V současnosti evidujeme přibližně 2500 předpisů EU, které jsou implementovány v právním řádu ČR,“ uvedla Taušová.

Lhůta pro transpozice unijních směrnic do národního práva se podle podkladů pohybuje v rozmezí od několika měsíců do čtyř let. Například u směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou lhůta uplynula už v prosinci 2020. Evropská komise ale u této směrnice zahájila řízení proti ČR až v květnu 2022 a řízení je stále v první fázi takzvaného formálního upozornění.

ČR byla podle Šalomounova úřadu udělena dosud jen jedna pokuta na základě žaloby Evropské komise u Soudního dvora EU, a to 25. června 2013 za zpožděné přijetí směrnice o penzijním pojištění zaměstnanců z roku 2003. Pokuta činila čtvrt milionu eur, tedy 6,5 milionu korun, původně komise požadovala 3,4 milionu eur. Další pokuta hrozí Česku kvůli žalobě za více než dvouleté zpoždění v zapracování směrnice o ochraně oznamovatelů porušení práva EU. Příslušné zákony k whistleblowingu nabyly účinnosti až loňského 1. srpna. Původně měla sankce činit zhruba 119 milionů korun, podle předběžných propočtů díky diplomatickým jednáním nepřevýší 70 milionů korun.

Žalobě se povedlo zabránit například u směrnice o audiovizuálních mediálních službách, kde hrozila za pozdní přijetí zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek pokuta až 80 milionů korun. K dalším normám, kde kvůli zpoždění hrozila žaloba i pokuta až 90 milionů korun, patřila loňská novela zákoníku práce týkající se pracovních podmínek rodičů a pečujících osob nebo předloňské novely autorského zákona, zákona o ochraně spotřebitele či zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.

 

,

1. dubna 2024