Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek v parlamentu obhajovala svůj postup při hektickém stahování spojeneckých vojáků z Afghánistánu v srpnu 2021. Vyšetřovacímu výboru řekla, že se německé vojáky podařilo evakuovat podle plánu. Vojenskou operaci v Afghánistánu, kterou USA a jeho spojenci, včetně Německa či Česka, zahájili po teroristických útocích z 11. září 2001, označila exkancléřka i při zpětném pohledu za správnou. Zároveň přiznala, že se většiny cílů dosáhnout nepodařilo.

Vyšetřovací výbor Spolkového sněmu, jehož úkolem je zabývat se stažením vojáků bundeswehru, místní sil a dalších osob z Afghánistánu v roce 2021, vznikl v červenci 2022. Merkelová byla poslední svědkyní, která před ním vypovídala. Na začátku příštího roku by měl výbor předložit plénu svou zprávu mimo jiné s doporučeními, jak postupovat v podobných situacích, a to tak, aby mohla být schválena ještě v tomto volebním období. Na konci února se budou v Německu konat předčasné parlamentní volby.

Samotnou spojeneckou operaci v Afghánistánu Merkelová označila za správnou, k invazi do Afghánistánu ovládaného islamistickým hnutím Tálibán vedla podle ní „oprávněná naděje“, že země už nebude útočištěm teroristů pro plánování útoků vůči Západu. Všechny ostatní snahy mezinárodního společenství, jakými byly zavedení právního státu či posílení práv žen, podle bývalé kancléřky ztroskotaly. Důvodů podle ní byla řada, mimo jiné ty, že Západ dostatečně nechápal místní kulturu, že podcenil geopolitickou situaci i korupci a objem obchodu s drogami ve středoasijské zemi.

Tálibán nakonec v srpnu 2021 během několika dní prakticky bez boje ovládl téměř celý Afghánistán a 15. srpna obsadil hlavní město Kábul. Prezident Ašraf Ghaní uprchl do zahraničí. Stalo se tak uprostřed stahování amerických vojsk, které mělo být dokončeno do 31. srpna. Řada západních států, včetně ČR, po obsazení Kábulu Tálibánem zavřela ambasády a zahájila překotnou evakuaci svých občanů a některých místních spolupracovníků. Několikadenní úsilí dostat tisíce lidí ze země provázely chaotické scény.

Merkelová uvedla, že jí bylo jasné, že se budou muset vojáci z Afghánistánu evakuovat, už 13. srpna. Útěk prezidenta Ghaního ze země podle ní nebyl příkladný, postavila ho do kontrastu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 v Kyjevě zůstal.

Před Merkelovou vypovídal dnes šéf jejího úřadu vlády Helge Braun, který připustil, že se vláda mohla lépe připravit na scénář překotného vývoje v Afghánistánu v polovině srpna 2021, i když Spolková zpravodajská služba (BND) považovala scénář rychlého obsazení Kábulu Tálibánem za nepravděpodobný.

Ve vyšetřovacím výboru v posledních týdnech vypovídala řada dříve vysoce postavených politiků včetně bývalého ministra vnitra Horsta Seehofera, exministra zahraničí Heika Maase či bývalého ministra financí a nynějšího kancléře Olafa Scholze. Například Maas na konci listopadu řekl, že při návštěvě Kábulu v dubnu 2021 nenabyl dojmu, že je afghánský režim na pokraji zhroucení. Zdůraznil, že mnoho informací, které jsou k dispozici nyní, vláda tehdy neměla.