Ničivé povodně zpustošily Českou republiku a mnozí občané přišli doslova o střechu nad hlavou. Přírodní katastrofa podle prvních odhadů pojišťoven způsobila škody za 17 miliard korun. Přibližně polovinu těchto škod mají domácnosti a druhou část podniky, uvedla Česká asociace pojišťoven. „Jde samozřejmě pouze o první odhad, který bude průběžně upřesňován a aktualizován,“ řekl mluvčí asociace Tomáš Pavlík. Ze všeho nejdříve musí poškozený klient pečlivě zdokumentovat všechny škody na majetku a měl by nechat dům prověřit statikem. Klient následně fotografie a videa společně s číslem pojistné smlouvy a osobními údaji zašle pojišťovně, která vzápětí vyšle svého likvidátora ke kontrole škod.

Ještě předtím, než poškozený začne jednat s pojišťovnou, tak by se měl poradit se statikem a stavem nemovitosti. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) vyzvala své členy a autorizované statiky, aby byli ve stavu pohotovosti. „O ochotě našich členů není pochyb. Po ničivém tornádu na jižní Moravě v červnu 2021, do nějž se zapojili statici i z opačného konce republiky, jsme společně s hasičským záchranným sborem a pověřenými krizovými štáby zdokonalili systém komunikace a operativního řízení,“ uvedl předseda ČKAIT Robert Špalek.

Komora ve svém prohlášení k ničivým povodním varuje před neuváženým vstupem do vodou zasažených budov. Na stránkách komory mohou samosprávy i jednotlivci vyhledat nejbližší autorizované stavební odborníky podle okresu či kraje. Poškození občané by měli počkat na posouzení ze strany statiků a projektantů, než poškozený majetek nahlásí pojišťovně. Někdy mohou stavební práce nastat až po opadnutí vody či na základě pokynů IZS. Příkladem zbrklého jednání, unáhlených oprav a nekvalitních dokončovacích prací jsou některé nemovitosti z 1200 objektů poškozených tornádem, které byly opravovány bez posouzení ze strany autorizovaných osob.

Statik by měl posoudit všechny stavby, kterými prošla záplavová vlna nebo byly ve styku s vodou delší dobu, potvrdil předseda ČKAIT pro Prahu a Středočeský kraj Ladislav Bukovský. „V případě deformací, výskytu trhlin nebo zkřížených dveří a oken nechoďte dovnitř a přivolejte autorizovaného statika, který určí další opatření nebo uvolní dům k užívání,“ doporučuje Bukovský.

Poškozený by si měl všechno pečlivě zdokumentovat na fotografiích či na videu kvůli pojišťovně. „Klienti by měli začít škody odstraňovat až potom, co je nafotí a vše nahlásí. Pokud to povaha a rozsah způsobené škody vyžaduje, mohou začít s nejnutnějšími opravami. Nejdůležitější je mít vše podrobně zdokumentované,“ upozorňuje mluvčí Direct pojišťovny Nela Maťašeje.

Pojištění proti povodni a záplavě se vztahuje i na potřebné vysoušení. „Obracejí se na nás i klienti, kteří sice mají nemovitost pojištěnou, ale bohužel se nepojistili pro případ povodně a záplav. Toto riziko není automatickou součástí pojištění a je potřeba si ho vždy připojistit,“ podotýká mluvčí Direct pojišťovny s tím, že některé domy v rizikových oblastech nelze pojistit.

Povodně a záplavy totiž nepatří mezi rizika pojišťovaná automaticky. „Jde o riziko navíc ke standardním pojištěním, aby si ho mohli zvolit lidé, kteří ho opravdu potřebují. Klientům, kteří třeba mají dům na kopci, kde povodně nehrozí, se nevyplatí za toto připojištění připlácet,“ doplnil mluvčí ČSOB Pojišťovny Petr Milata.

Některé domy ale pojišťovna nepojistí, jelikož se nachází v příliš rizikové oblasti. Rizikovost se posuzuje podle tzv. povodňové mapy, která má čtyři různé stupně. Logicky je čtvrtý stupeň nejrizikovější a tudíž i nepojistitelný. „U nemovitosti tak blízko řeky nebo potoka, který se poměrně často rozvodňuje a zatopí budovu, je riziko tak vysoké, že je proti povodním nepojistitelné,“ uvádí Milata s tím, že záplava zde už není "nahodilá událost", ale spíše pravidlo.

„Nemovitost je ohrožena a spíš v rizikové oblasti vůbec neměla vzniknout. Je to problém hlavně historických budov, ale pokud někdo staví novou nemovitost, měl by to brát v potaz,“ doplňuje Milata. První stupeň je bezproblémově pojistitelný, druhý a třetí stupeň je pojistitelný za příplatek nebo do určitého limitu, čtvrtý stupeň je nepojistitelný.

Mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová doplňuje, že pokud klient ponechá všechen svůj majetek zkáze a nepokusí se zachránit alespoň část hodnotných věcí, tak se může vycházet z toho, že neudělal všechno, aby škodě předešel. „To samé platí o nedostatečné údržbě, například zpětných klapek v kanalizaci. Takové případy mohou zakládat rozhodnutí pojišťovny pojistné plnění částečně krátit,“ upozorňuje mluvčí s tím, že v rizikové oblasti se doporučuje vyfotit i nepoškozený majetek.

„Kvalitní záznam pomůže pojišťovnám rychleji vyhodnotit průběh škodní události a zjednoduší komunikaci,“ připomíná Lenka Slabejová, gestorka neživotního pojištění České asociace pojišťoven.

Poškozený musí rozsah škod ze všeho nejdříve řádně zdokumentovat (nafotit a nahrát videa všech poškozených a zničených věcí). Následně se musí majetek zabezpečit, aby se nic dalšího nestalo. Teprve poté se může začít s úklidem, aby nedošlo k plesnivění věcí, kontaminaci vody, apod.

Pokud je z fotografií jasně zřejmý rozsah škod, tak může pojišťovna zaslat zálohu k opravám. Následuje prohlídka likvidátora a technika, který poté škodu přesně dopočítá a uzavře. Generali Česká pojišťovna rychle zareagovala na povodňové neštěstí a vypravila do těch nejvíce postižených oblastí (Mikulovice, Jeseník, Kravaře či Hanušovice) několik svých týmů se specialisty, které zde postavily mobilní informační místa a nabízí své služby.

„Historické zkušenosti s podobně rozsáhlými živelnými událostmi, kde jsme vždy dokázali obstát, hovoří jasně – je třeba se dostat co nejblíže lidem, a tedy i našim klientům,“ připomněl generální ředitel Generali Roman Juráš s tím, že pojišťovna už stihla vyřídit desítky pojistných událostí. „Obchodní místa a pobočky v obcích a městech, kde se povodně prohnaly, zprovozňujeme a jsme připraveni je otevřít i v nouzovém režimu tak, abychom umožnili klientkám a klientům využít jejich servisu a poradenství,“ upozorňuje ředitel interní distribuce Generali Tomáš Marek.

Nejvíce konfliktů při likvidaci nastává, když majitel domu vypočítává, jakou spoustu věcí, které už vyhodil na sběrný dvůr, v domě měl. Likvidátor pojišťovny ale nemůže slepě věřit, že tam skutečně všechny deklarované věci byly, a také nemá podle vyčíslit škodu, uvádí KB Pojišťovna.

Povodně pouze v Opavě zasáhly plochu o rozloze deset kilometrů čtverečních a 6500 staveb. Město už nemá kam odvážet vyhozený odpad a hledá prostory, oznámil mluvčí města Roman Konečný. Primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO) už dříve celkovou škodu způsobenou velkou vodou ve městě odhadl na několik miliard korun.

Postižení povodní mohou případně získat mimořádnou dávku až 72 900 korun. Peníze bude možné vyplatit přímo na místě, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dále vysvětlil, jaké možnosti mají lidé, pokud se kvůli povodním nedostanou do práce, jsou zavřené školy jejich dětí, případně nefunguje pošta, na které lze vyzvednout důchod.

„Jsme schopni reagovat na tři hlavní potřeby a poskytnout bezprostřední pomoc, když člověk je bez prostředků, přišel o střechu nad hlavou nebo jeho nemovitost je neobyvatelná,“ ubezpečil Jurečka. Mimořádná okamžitá pomoc ale patří mezi dávky hmotné nouze. Pro jejich přidělení se tedy podle zákona zkoumá příjem a majetek i další skutečnosti.

Česká asociace pojišťoven uvedla, že pojištěné škody po záplavách dosáhnou podle prvních odhadů 17 miliard Kč. Pro pojišťovny byly největší katastrofou v historii ČR povodně ze srpna 2002. Za ně vyplatily 36,7 miliardy Kč. S odstupem následovaly povodně na Moravě v roce 1997 s deseti miliardami, povodně v Čechách v roce 2013 se 7,5 miliardy Kč a tornádo na jižní Moravě z června 2021 s 3,3 miliardy Kč. V roce 2002 podle dat České asociace pojišťoven činily pojištěné škody 73,3 miliardy Kč, škody po povodních v roce 1997 odpovídají v současných cenách 19,4 miliardám Kč. V roce 2013 byly škody vyčísleny na 15,3 miliardy Kč.

Státnímu podniku Lesy České republiky podle prvních odhadů povodně způsobily škody na majetku za více než 200 milionů korun. Svaz průmyslu a dopravy ČR chce u vlády pro poškozené firmy vyjednat podporu. Navrhuje bezúročné půjčky, odklad daňové povinnosti nebo program na pomoc s událostmi, jež by nepokryla pojišťovna.

Minimálně 95 milionů korun lidé dosud poslali do sbírek, které na pomoc lidem postiženým nynějšími záplavami v Česku zorganizovaly nevládní organizace. Více než polovinu uvedené částky k dnešku vybrala organizace Člověka v tísni a téměř 20 milionů Charita ČR.