Jak naložit s daní z příjmu, je jedna z nejcitlivějších politických otázek. Navýšení této přímé daně je ve vztahu k občanům vysoce demotivující a jde proti principům „malého“ státu podporujícího zdravé podnikatelské prostředí. Vládní ODS, která dosud otázku zvyšování daně z příjmu odmítala, už se nyní vyjadřuje spíše vyhýbavě. Občanští demokraté přitom byli jedni z těch, kteří spolu s Andrejem Babišem v roce 2020 odhlasovali zrušení takzvané superhrubé mzdy, čímž lidem zůstalo v peněženkách z výplaty více.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) dala jako jedno ze svých doporučení zvýšit daně z příjmů fyzických osob na úroveň z roku 2020, kdy byl přijat daňový balíček, který zrušil také takzvanou superhrubou mzdu. Toho dosáhlo tehdy vládní ANO spolu s opozičními ODS a SPD.

Superhrubá mzda představovala od roku 2008 základ pro výpočet daně z příjmů. Zdanění superhrubé mzdy znamenalo, že základem daně byla hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Představovalo tedy celkové náklady, které musel zaměstnavatel na svého zaměstnance každý měsíc vynaložit.

Návrh na zrušení superhrubé mzdy, kterou od roku 2008 prosadila vláda Mirka Topolánka, a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent přijala sněmovna v roce 2020. Prosadila ho vláda Andreje Babiše s podporou opoziční SPD a tehdy opoziční ODS. Zákon měl původně platit pouze dva roky. Tehdejší premiér Babiš to slíbil exprezidentovi Miloši Zemanovi, který chtěl tehdy daňový baliček vetovat. Požadoval také, aby omezení změn na dva roky bylo obsaženo přímo v zákoně. Podle tehdejší šéfky financí Aleny Schillerové (ANO) to ale nebylo legislativně proveditelné.

Od roku 2021 tak nahradila mzdu superhrubou mzda hrubá. Tu dostaneme, když ze superhrubé mzdy odečteme odvody, které za zaměstnance platí firma. Je to částka, kterou má zaměstnanec uvedenou ve smlouvě. Není to ale částka, kterou dostává na účet. Z té se totiž ještě musí odečíst 15procentní daň a zaměstnanecké odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Kromě rušení superhrubé mzdy se od roku 2021 zavedla také zvýšená sazba ve výši 23 procent, která nahradila solidární přirážku. Vyšší sazba platí pro roční příjmy, které přesáhnou 48násobek průměrné mzdy, a uplatňuje se kromě příjmů ze zaměstnání také na takzvané ostatní příjmy, kapitálové příjmy a ty z pronájmu nemovitostí.

Starostové: vyšší daň z příjmu a progrese

Zvýšilo-li by se zdanění příjmů podle návrhů vládních Starostů, nešlo by o návrat do stavu před zrušením superhrubé mzdy, ale sazba daně by stoupla z patnácti na 17 procent. A STAN navíc přichází s progresivním zdaněním, kdy u vyšších platů by platila sazba 21 procent a u platů nad 160 tisíc korun měsíčně dokonce sazba 31 procent.

ODS se dosud proti zvýšení přímých daní vymezovala, nyní ovšem resort financí odpovídá spíše vyhýbavě. „Pokud jde o navrhované úpravy daně z příjmu fyzických osob, jedná se o ryze politickou otázkou, u které ve vládní koalici v současné době nepanuje shoda. Bude tedy plně záviset na budoucích politických jednání,“ řekl deníku Echo24 mluvčí ministerstva Tomáš Weiss.

Státu odvádíme skoro polovinu příjmu

Co se týče celkového zdanění práce, tedy odvodů na sociální a zdravotní pojištění spolu s daní z příjmu, z posledního srovnání zemí OECD vyplývá, že Češi v roce 2021 odváděli státu 40 procent ze své mzdy a umístili se tak mezi sledovanými zeměmi na čtrnáctém místě. Průměr zdanění práce v rámci OECD je přitom 34,6 procenta.

Stát má pak u nás z pojistného na sociální zabezpečení nadprůměrné příjmy, což také zprávy OECD každoročně zmiňují. Příjmy se každý rok zvyšují, pro loňský rok platilo, že rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením výdělků převážně v soukromém sektoru vedla k meziročně vyššímu inkasu pojistného o 7 procent, tedy zhruba o 42 miliard korun. Dohromady tak na pojistném stát vybral téměř 638 miliard.

A roste taktéž právě i příjem státu z daně z příjmu fyzických osob, loni na nich stát vybral skoro 124 miliard, tedy o téměř 15 miliard korun více než v předcházejícím roce. Naopak menší inkaso na příjmové dani stát získal právě v roce 2021, kdy začalo platit zrušení superhrubé mzdy. To se do rozpočtu na dani z příjmu fyzických osob vybralo 109 miliard korun, zatímco za předchozí rok šlo o částku 154 miliard.

Jedno z doporučení NERV se týkalo také odvodů zaměstnavatelů za zaměstnance. NERV radil nesnižovat, takže bod, který hovoří o snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body ze současných 24,8 procenta. Podle Fialy ekonomická situace státu není taková, aby si stát mohl snížení pojistného dovolit. Ministerstvo financí už dříve pro deník Echo24 uvedlo, že tento krok by zatížil státní rozpočet desítkami miliard výdajů navíc, na které státní kasa nemá.

Zatížení firem odvody na pojistné je u nás velmi vysoké. Ve srovnání s ostatními zeměmi odevzdáváme velkou část ze svých příjmů státu. V zemích OECD je průměr odvodů na pojistné 13 procent z hrubé mzdy zaměstnanců, u nás je to tedy bezmála 25 procent.