Maďarské předsednictví v Radě EU bylo od začátku provázeno kontroverzemi způsobenými rozdílnými politickými názory, především na válku Ukrajině. Změnami zároveň po volbách prošel Evropský parlament a také Evropská komise, takže se neřešila žádná zásadní legislativa. Názory na výsledek Budapešti se liší. Na jedné straně je ostrá kritika cesty Viktora Orbána do Ruska, představitelé Patriotů pro Evropu však maďarské předsednictví oceňují. Došlo k přijetí Bulharska a Rumunska do Schengenu. Také podle ANO odvedlo Maďarsko skvělou práci.

Deník Echo24 opakovaně upozorňoval na to, že členské státy ignorovaly akce maďarského předsednictví. Jednalo se mimo jiné o reakci na cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Ruska v rámci tzv. mírové mise, pro kterou ale neměl žádný unijní mandát. Orbán opakovaně jednal i s vítězem amerických voleb Donaldem Trumpem.

Právě politické spory a zároveň to, že se v době předsednictví po červnových volbách měnilo složení EP a EK. Neřešila se tedy žádná zásadní legislativa. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že končící maďarské předsednictví bylo poznamenáno kontroverzemi a rozdílnými názory uvnitř EU, především pokud jde o otázky právního státu a postoj Maďarska k válce na Ukrajině.

„Přesto je nutné objektivně ocenit, že během svého předsednictví dokázalo Maďarsko udržet určitou kontinuitu v agendě EU a dokončit několik klíčových procesů, například v oblasti hospodářských otázek či energetiky. Bylo také příznačné, že Maďarsko stavělo do popředí témata spojená s ochranou národních zájmů a větší mírou suverenity členských států, což vzbudilo rozdílné reakce napříč Unií,“ dodal Zdechovský.

Europoslanykně Danuše Nerudová (STAN) redakci řekla, že v rámci rozšiřování Schengenu došlo během maďarského předsednictví k určitému pokroku. „Ale v mnoha dalších oblastech se práce v Bruselu spíše zastavila, a to i vzhledem k tomu, že dosud nezačala fungovat současná EK. Velkým problémem maďarského předsednictví jsem vnímala především vystupování a pochybné zahraniční cesty maďarského premiéra, který systematicky podkopával naše závazky vůči Ukrajině,“ míní Nerudová.

Na dvě roviny maďarského předsednictví poukázal také europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). „Na jedné straně premiér Orbán zkoušel předsednictví zneužít svým setkáním s Vladimirem Putinem. Na druhé straně je ale práce maďarských diplomatů. Ti se snažili tak, jako je u předsednictví běžné, zajistit různé dohody. Cením si zejména dojednání směrnice ViDA, která modernizuje a posouvá jednotný evropský systém DPH,“ řekl Echu Niedermayer.

Předsedkyně zemědělského výboru EP Veronika Vrecionová (ODS) Echu řekla, že maďarské předsednictví bylo hodně ve stínu toho, že Orbán se od počátku pouštěl do vlastních „diplomatických dobrodružství“, s nimiž velká část EU nesouhlasila. „To předurčilo výsledek celého předsednictví, které nebylo nijak výrazné,“ řekla Vrecionová.

Partneři z Patriotů chválí trumpovské heslo

Člen frakce Patriotů pro Evropu, ve které sedí europoslanci z maďarské vládní strany Fidesz, Filip Turek (Motoristé sobě & Přísaha) pro Echo24 řekl, že maďarské předsednictví považuje za úspěšné. „Za klíčový úspěch považuji především přijetí Budapešťské deklarace, která dokázala posunout pozornost evropských lídrů od ideologických debat k praktickým otázkám konkurenceschopnosti,“ uvedl Turek.

Ocenil také, že Maďarsko pod heslem „Make Europe Great Again“ prosazovalo realistickou politiku zaměřenou na mír a posílení evropské suverenity. „Budapešťský summit v listopadu se stal historickým milníkem, kdy se podařilo sjednotit evropské lídry v otázce nutnosti posílit konkurenceschopnost Evropy vůči USA a Číně,“ dodal Turek.

Také jeho kolegyně ze stejné frakce Klára Dostálová (ANO) maďarské předsednictví hodnotí také dobře. „Motto Evropské unie je Jednotná v rozmanitosti. Bohužel spousta mých kolegů v EP už při prvních momentech maďarského předsednictví, například při návštěvě pana premiéra Orbána, využila toho momentu, aby Maďarsko dehonestovala na půdě EP. Jinak si myslím, že Maďarsko odvedlo skvělou práci. Za maďarského předsednictví se dokončilo další rozšíření Schengenu o Bulharsko a Rumunsko a myslím, že motto maďarského předsednictví ‚Make Europe great again‘ by měla mít EU stále na paměti,“ řekla Dostálová.

Nezařazená europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) označila maďarské předsednictví za „nemastné neslané“. „Nicméně to se od něj čekalo. Maďaři byli ve velmi složité situaci. Převzali EU těsně po proběhlých volbách do EP, kdy končila stará Komise a ta nová se tvořila. Legislativa sice nějaká rozdělená zbyla, třeba v oblasti zdravotnictví, které se věnuji – farmaceutický balíček, nicméně moc nebylo, s kým ji vyjednávat. Pár dokumentů samozřejmě uzavřeno i za Maďarů bylo, například deforestace, avšak nic převratného,“ řekla Konečná.

Připomněla, že EP neměl ustavené výbory, které se podle ní tvoří dodnes. „Jenom tento týden jich vzniklo několik nových, například plnohodnotný výbor pro zdraví… Navíc postavení maďarského předsednictví komplikovalo také to, že předsedkyně minulé i současné Komise von der Leyenová, stejně jako Bruselská bublina, nemají Maďarsko a jejího předsedu vlády příliš v lásce kvůli jejich suverénní politice a konkrétně Komise proti němu v současnosti vede řadu řízení, jež jej mají potrestat,“ dodala Konečná.

Expert na evropskou politiku z Masarykovy univerzity v Brně Petr Kaniok pro Echo24 řekl, že maďarské předsednictví bylo neviditelné a nebýt kontroverzních návštěv Viktora Orbána v Rusku, nikdo by si ho nevšiml. „Dílem to souviselo s fází politického cyklu v EU – po volbách je mizivá legislativní aktivita, protože se ustavují instituce. Zároveň ale maďarští představitelé pocítili, že jsou na okraji politického života v EU, mají mizivou reputaci a o jejich akce, byť v symbolické rovině, není zájem. Šlo tak v podstatě o zmařený půlrok,“ tvrdí Kaniok.