Babiše si znovu zavolali k soudu. Čapí hnízdo se otevře na Valentýna
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Pražský městský soud nařídil nové jednání v kauze Čapí hnízdo na 14. a 15. února příštího roku. V plánu má výslech dvou znalců a provedení listinných důkazů. Ve středu to uvedl mluvčí soudu Adam Wenig. V případu kolem padesátimilionové dotace na stavbu multifunkčního kongresového areálu nedaleko Olbramovic na Benešovsku čelí obžalobě předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Soud je oba letos v lednu nepravomocně osvobodil, rozsudek ale v září zrušil Vrchní soud v Praze. Podle oslovených právníků se rozhodování klidně může prodloužit o další měsíce, což může ve finále nahrát Babišovi.
„Hlavní líčení bylo nařízeno na 14. a 15. února 2024 do jednací síně 101 s tím, že na den 14. února 2024 jsou volání dva zpracovatelé znaleckých posudků. Dále bude prováděno dokazování listinami, vše v intencích vyjádřených v odůvodnění zrušujícího rozhodnutí Vrchního soudu v Praze,“ uvedl Wenig.
Doplnil, že předseda trestního senátu Jan Šott se dotázal státního zástupce a obhájců, jestli navrhují nějaké další důkazy. „V současné době žádné další důkazy navrhovány nejsou, přičemž obžalovaní zároveň sdělili, že rozhodnutí, zda budou případně vypovídat, se bude odvíjet od průběhu hlavního líčení,“ dodal mluvčí.
Vrchní soud v září rozhodl, že osvobozující verdikt městského soudu měl nedostatky, které odvolací senát nemohl sám napravit. Soudu nařídil mimo jiné provedení důkazů, které je třeba doplnit. Postup Šottova senátu při zpracování důkazů pak odvolací soud shledal „nepřesvědčivým, nedůsledným a neúplným“.
„Některé důkazy nebyly vůbec provedeny, jiné nebyly zapracovány v hodnotící části rozsudku, byť provedeny byly. Sem spadá i nezohlednění všech důkazů v celém jejich komplexu, kdy se soud zabýval jen některými časově omezenými úseky celého projektu, aniž by jej zasadil do všech souvislostí, které jej dotvářejí a je třeba jim věnovat náležitou pozornost,“ uvedla v listopadu mluvčí vrchního soudu Kateřina Kolářová v tiskové zprávě.
Státní zástupce Jaroslav Šaroch v obžalobě tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Nagyovou viní žalobce z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu. Oba obžalovaní vinu opakovaně odmítli.
Čím déle, tím lépe pro Babiše
Předseda Českého helsinského výboru Václav Vlk soudí, že projednávání může trvat půl roku až rok. Vše to záleží na tom, co soud vyšší instance konkrétně tomu nižšímu vytýká. „Nevíme, proč to bylo zrušeno. Pokud je to menší věc, kterou lze odstranit na dvou hlavních líčeních, může to být záležitost půlroku. Pokud to ovšem tkví v mnohém širším problému, lze očekávat, že hlavní líčení bude trvat zhruba půlku toho předchozího, čili si myslím, že pokud rozhodnutí padne, tak padne na konci příštího roku,“ sdělil deníku Echo24.
Podobně hovoří i advokát a bývalý ministr vnitra Tomáš Sokol. „Odvolací soud to rozhodnutí zrušil a v této souvislosti vyslovil nějaký právní názor, který je pro soud prvého stupně závazný. Ale jaký to názor je, netušíme,“ vysvětluje.
Podle něj může vrchní soud požadovat například dodatečné vyslechnutí svědků nebo doplnění o znalecký posudek. „Rozsah toho dokazování nelze odhadnout, tudíž logicky nelze odhadnout ani dobu trvání. Jinými slovy je to, jako kdyby říkal: Budete to dělat hodinu, budete to dělat den, týden, nebo měsíc,“ dodává advokát.
Další průtahy navíc teoreticky hrají ve prospěch Babiše. Čím déle totiž uplyne od spáchání domnělého trestného činu, tím víc se může oslabit případný trest. „Nepochybně se s každým měsícem nebo rokem, který uplyne od tvrzeného trestného činu, snižuje význam trestu. Průtahy delší než šest let jsou interpretovány jako zásah do ústavního práva každého obžalovaného a pak se tedy musí odškodnit přiměřeným snížením trestu,“ sdělil Sokol. Nepodmíněný trest se tak kupříkladu může proměnit na podmínku.
čtk,