Rozhovor amerického novináře Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem budil kontroverze už poté, co bylo oznámeno, že vzniká. Zájem o něj pak potvrzují vysoká čísla sledovanosti napříč všemi platformami, jedná se totiž o první Putinův velký rozhovor se zahraničním novinářem od začátku války. Ruský prezident ve zhruba dvouhodinovém rozhovoru odmítl, že by Rusko bylo na Ukrajině poraženo, nebo že by mohlo napadnout další země Evropské unie, velkou část rozhovoru pak mluvil i o historii a věnoval se i případnému propuštění amerického novináře Evana Gershkoviche.

Ruský prezident Vladimir Putin poskytl po dvou letech od začátku války na Ukrajině svůj první rozhovor. Souhlasil se setkáním a natočením rozhovoru s americkým novinářem a bývalým moderátorem americké stanice Fox News Tuckerem Carlsonem. Tucker Carlson vedl s Vladimirem Putinem rozhovor dlouhý dvě hodiny, čímž Putin překonal další státníky, se kterým Carlson mluvil, jako jsou Viktor Orbán nebo Donald Trump. Rozhovor s Putinem je celkově Carlsonovým druhým nejdelším rozhovorem, ten úplně nejdelší vedl novinář s kontroverzním influencerem Andrew Tatem.

Ep. 73 The Vladimir Putin Interview pic.twitter.com/67YuZRkfLL

— Tucker Carlson (@TuckerCarlson) February 8, 2024

Rozhovor začal Putin exkurzem do historie, o které vedl takřka 30 minutový monolog. V rámci toho mimo jiné několikrát zmínil i Československo - na jehož rozdělení se podle Putina podílelo spolu s Adolfem Hitlerem Polsko, které později Sovětský svaz žádal o povolení tranzitu svých vojsk přes polské území na pomoc Československu.

Jedním z témat rozhovoru pak byla pochopitelně válka na Ukrajině. Podle Putina není možné, aby bylo Rusko na bojišti poraženo a podle něj si to stejné uvědomují i západní představitelé. "Pokud chcete skutečně přestat bojovat, musíte přestat dodávat zbraně. Během několika týdnů bude po všem. To je vše," uvedl také Putin a dodal, že je na USA, aby Ukrajině řekly, aby zasedla k jednacímu stolu. Rusko podle jeho prezidenta ještě na Ukrajině nedosáhlo svých cílů, jedním z nich je podle něj denacifikace. Mluvil ale i o rozpoutání války proti dalším státům.

Putin v rozhovoru také nevyloučil možnost výměny v Rusku zadržovaného amerického novináře Evana Gershkoviche za některého z Rusů vězněných na Západě. Ačkoliv ruský prezident konkrétně nejmenoval, za koho by Gershkoviche vyměnil, z jeho výroků podle agentur Reuters, AP nebo listu The Wall Street Journal vyplývá, že hovořil o Vadimu Krasikovovi, který si odpykává doživotí v Německu za vraždu muže v roce 2019 v centru Berlína.

Ruský prezident v rozhovoru rovněž prohlásil, že za sabotáží Nord Streamu, podmořského plynovodu mezi Německem, Finskem a Ruskem, stojí CIA. Na otázku, zda má důkazy na podporu svých tvrzení, ruský prezident odpověděl, že "nebude zacházet do detailů", ale že by se měl "hledat někdo, kdo má zájem" a kdo "má schopnosti". Putin ale také mluvil o Elonu Muskovi a jeho přístupu k umělé inteligenci. "Myslím, že Elona Muska nic nezastaví, bude si dělat, co uzná za vhodné. Nicméně je třeba s ním najít nějakou společnou řeč, hledat způsoby, jak ho přesvědčit. Myslím si, že je to chytrý člověk, opravdu mu věřím," uvedl Putin s tím, že je potřeba se s Muskem nějak dohodnout.

Rozhovor, který byl natočen tento týden v úterý, zveřejnil Tucker Carlson na svých platformách - své webové stránce, svém profilu na sociální síti X a také svém YouTube kanále - o půlnoci SEČ, na svých webových stránkách ho zveřejnil i Kreml, na sociálních sítích a v médiích se pak sdílejí i různé útržky z rozhovoru. Na sociální síti X se po více než 12 hodinách od zveřejnění videorozhovor dostal k více něž 94 milionům lidí, více než 48 tisíc lidí ho komentovalo a více než 680 tisíc uživatelů dalo rozhovoru "lajk". Na YouTube pak počet zhlédnutí překročil hranici 4,8 milionů.

Velká sledovanost

Kolik lidí rozhovor shlédlo na stránkách Carlsona nebo Kremlu ale není jasné. Jisté ale je, že jak velkou veřejnou debatu rozproudilo Carlsonovo oznámení o tom, že se chystá s Putinem udělat rozhovor, tak velká je i odezva na tento počin. Vzhledem k tomu, že je rozhovor v plném znění přístupný na několika platformách, bude velmi těžké zhodnotit jeho dosah, pokud se o tato čísla nepodělí sám Tucker Carlson. Vzhledem k jeho kurióznosti se ale dá očekávat, že sledovanost bude vysoká.

Celosvětové žebříčky nejvyšší televizní sledovanosti plní události týkající se britské královské rodiny nebo sportovní klání. Ve Spojených státech bylo jedním z nejsledovanějších politických vysílání předvolební debata v roce 1960 mezi J. F. Kennedym a Richardem Nixonem, kterou již v té době sledovalo 77 milionů lidí. 110 milionů lidí pak v roce 1974 sledovalo Nixonův rezignační proslov, toto vysílání ale převálcovaly přenosy ze Super Bowl a na čele amerického žebříčku je s až 150 miliony sledujícími přistání Apollo 11 na Měsíci.

Britové pak nejvíc pozornosti věnovali mistrovství světa ve fotbale v roce 1966, hned v závěsu je přenos z pohřbu princezny Diany, který na území Spojeného království sledovalo více než 32 milionů lidí. Dianin pohřeb byl ale hojně vysílán i v zahraničí, kde podle některých dohadů překonal hranici 2,5 miliardy sledujících. Očekávalo, že přední příčky britského žebříčku sledovanosti bude držet i pohřeb britské královny Alžběty II., ten ale podle britských médií sledovalo 29 milionů lidí, kolik lidí to bylo celosvětově se ale zatím oficiálně neodhadlo.