Francouzský prezident Emmanuel Macron vytáhl současného premiéra Gabriela Attala do nejvyšších pater politiky, v posledních dnech ale jejich vztahy výrazně ochladly, píší francouzská média. Pětatřicetiletý Attal začínal jako mluvčí vlády, mluvilo se o něm i jako o Macronově chráněnci nebo možném nástupci. To se ale podle médií od červnového vyhlášení předčasných voleb mění.

„Už se nesnesou,“ řekl o prezidentovi a premiérovi podle AFP jeden z poradců vlády. „Něco se rozbilo,“ popsal jinými slovy totéž poslanec vládního tábora pod podmínkou anonymity. V soukromí „není Gabriel nijak vřelý, ale nic neříká“, uvedl člověk, který spolupracuje s oběma politiky.

Macronovi spolupracovníci agentuře AFP řekli, že prezidenta naštvalo, že Attal „spěchal, aby začal hrát své hry“. Attal byl zmiňován jako možný prezidentský kandidát pro volby v roce 2027, v nichž už se Macron nemůže ucházet o třetí mandát. Na nedělní přehlídce u příležitosti státního svátku ale vše vypadalo jako dřív – Macron srdečně třásl Attalovi rukou, následovalo přátelské poplácávání. Attal mu ale oplatil chladným úsměvem, píše AFP.

Attal se nemůže dočkat, „až si sbalí kufry“, ale uvázl v Matignonském paláci, píše deník Le Point s odkazem na sídlo francouzských premiérů. Attal a Macron se v posledních šesti měsících nedokázali doplňovat v tandemu výkonné moci, „nadcházející období pravděpodobně ještě zvýrazní dosud tlumený rozkol mezi oběma muži“, napsal Le Point. „Prezident je nyní nucen vypořádat se se svou novou nemesis, která má na mysli jediné: nahradit ho v roce 2027,“ dodal list.

Attal se vůči Macronovi vymezil už ve chvíli, kdy se prezident na začátku června rozhodl rozpustit parlament. Ve svých výrocích pak ještě přitvrdil, když po prohraných volbách oznamoval demisi. Hovořil o nutnosti nabídnout nový program a začít znova. Nově si také upevnil pozici mezi vládními poslanci, když byl o víkendu zvolen předsedou poslaneckého klubu strany Obnova.

Macron zatím Attalovu demisi nepřijal a pověřil ho dočasným zajištěním chodu země. Na úterý Macron svolal zasedání vlády, ačkoliv se kabinet běžně schází ve středu. Bude to první jednání vlády od voleb a zároveň bude nejspíš poslední. Attal nejspíš opět nabídne svou demisi a Macron ji tentokrát zřejmě přijme. Ve čtvrtek totiž poprvé zasedne nově zvolené Národní shromáždění a ve Francii není souběh funkce ministra a poslance povolený. Attal tak musí skončit jako premiér, aby mohl vést poslanecký klub.

Ačkoliv Attal bude v demisi, nejspíš bude ještě na nějaký čas jediným premiérem, kterého Francie má. Levicový blok Nová lidová fronta, který ve volbách zvítězil, totiž nemá ve sněmovně většinu a zatím se ani nebyl schopen shodnout na jménu společného kandidáta na premiéra. „Macron hraje o čas,“ píše o dlouhém hledání premiéra deník Libération.

Macron a Attal tak možná budou muset dál spolupracovat a budou tvořit jakousi nečekanou kohabitaci. Tento termín popisuje společnou vládu prezidenta a premiéra z opačných táborů, v jejich případě už ale úroveň shody klesla tak nízko, že se ke kohabitaci opravdu blíží, píše AFP. Jejich soužití také prodlužuje vidina olympijských her, které Paříž hostí od 26. července.