Spojené státy odstartovaly novou éru celního protekcionismu. Prezident Donald Trump oznámil 2. dubna 2025 zavedení takzvaných „recipročních“ cel na dovoz z více než šedesáti zemí, včetně spojenců jako je Evropská unie. V Česku dopadnou cla především na průmyslové subdodavatele, automobilky a firmy napojené na německý vývoz. Celá EU připravuje protiopatření za více než 20 miliard eur.

Na první pohled působilo Trumpovo oznámení mírně – investoři v poobchodní fázi dokonce reagovali růstem. Zlom však nastal, když prezident před novináři představil podrobnosti opatření. Z bedny mu poradce podal velkou tabulku se dvěma sloupci: v prvním byla čísla, která podle Trumpovy administrativy představují celní zatížení amerických výrobků při vývozu do jednotlivých zemí. Ve druhém sloupci pak figurovala nově zavedená americká cla na dovoz z těchto států.

Ve skutečnosti ale nejde o skutečná cla, nýbrž o vnímané celní zatížení — tedy souhrnnou míru všech bariér, které Spojené státy považují za diskriminační. Tato čísla zahrnují nejen formální cla, ale i netarifní opatření, kurzové zásahy, daně na americké výrobky či údajnou byrokracii při vstupu amerického zboží na daný trh. Například u Číny Trump tvrdí, že ta uplatňuje 67procentní „clo“, zatímco ve skutečnosti činí průměrná celní sazba asi 23 procent. Nové americké clo ve výši 34 procent se má přičítat k již existujícímu 20procentnímu clu. Ve výsledku se tedy na čínské zboží vztáhne celní přirážka 54 procent. Pro země Evropské unie pak vznikají cla ve výši 20 procent.

Dopad na Českou republiku: nepřímo, ale tvrdě

Z hlediska přímého vývozu není americký trh pro Česko největší – loni dosáhl 186 miliard korun. Zásadní je ale propojení s německým a slovenským průmyslem, které jsou USA vystaveny podstatně více. „Zásah do německého vývozu se okamžitě promítne do české výroby,“ říká Otto Daněk z Asociace exportérů. Upozorňuje, že cla dopadnou na české výrobce zejména v automobilovém, strojírenském a elektrotechnickém průmyslu.

„Budeme hledat další úspory nákladů, což ale stačit nebude. Některé podniky budou zvažovat, zda přesunout část výroby do USA. To však nebude dobré ani pro Česko, ani pro Evropskou unii,“ varuje Daněk.

V ohrožení je i export přes Slovensko, jehož automobilky vyvážejí na americký trh s vysokým podílem českých komponentů. Celní režim navíc zvyšuje nejistotu. „Minimálně měsíc až dva bude trvat, než budeme znát přesný dopad,“ dodává Daněk.

Ministerstvo průmyslu a obchodu už podniklo první kroky na ochranu českých firem. Ve spolupráci s agenturou CzechTrade plánuje otevřít novou pobočku v San Franciscu a posiluje podporu malých a středních exportérů. Česká vláda se zároveň zapojila do přípravy unijního balíčku protiopatření. „Obchodní vztah mezi EU a USA je největší na světě. Celní války nepomáhají nikomu. Budeme reagovat jednotně, ale uměřeně,“ uvedl ministr Lukáš Vlček.

„Tento přístup nemá oporu v žádných oficiálních datech Světové obchodní organizace,“ říká Ladislav Minčič z Hospodářské komory. „Trumpova cla nejsou reciprocitou v žádném ekonomickém smyslu, spíše jde o nástroj k nátlaku,“ dodává.

Evropa: tvrdá slova a hrozba odvet

Dopad na evropské hospodářství bude výrazný. Podle německého ekonomického institutu IW mohou americká cla způsobit pokles HDP EU o 750 miliard eur. Evropská komise chystá první balíček protiopatření v hodnotě přes 20 miliard eur a zvažuje další kroky v oblasti služeb a digitálního obchodu.

„Nejistota bude spirálovitě růst. To povede k dalšímu protekcionismu a důsledky budou tragické pro miliony lidí po celém světě,“ varovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. K vyjednávání vyzval i předseda Evropské rady António Costa: „Musíme usilovat o nové obchodní dohody jinde ve světě.“

Francie upozornila, že odvetná opatření se mohou týkat i digitálních služeb. Německo apeluje na jednotný přístup a hledání nových aliancí. „Musíme pragmaticky rozvíjet nové obchodní vztahy, například s Kanadou nebo Mexikem,“ řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.

Reakce trhů: pád akcií, úprk k jistotě

Finanční trhy reagovaly na Trumpovo oznámení prudkým propadem, nejhlubším od dob covidu. Index Nasdaq ztratil téměř šest procent a akcie technologických gigantů jako Apple klesly o zhruba deset procent. Podle agentury Reuters bylo šokem především rozhodnutí clít i na import všech počítačů včetně notebooků, jejichž roční hodnota dovozu do USA činí 138,5 miliardy dolarů.

„Tento balíček je horší než nejhorší scénář, kterého se trh obával,“ uvedl analytik Wedbush Daniel Ives. Americký dolar oslabil k většině světových měn, včetně české koruny. Investoři začali nakupovat zlato a státní dluhopisy.

Důsledky: riziko inflace i recese

Ekonomové upozorňují, že cla budou mít na americké i evropské spotřebitele okamžitý dopad: zvýší ceny tisíců produktů. Podle výpočtů deVere Group může průměrná americká rodina zaplatit kvůli clům ročně o několik tisíc dolarů více.

Viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza navrhuje zaměřit se na odstranění překážek v rámci evropského vnitřního trhu. „Často máme doma bariéry, které jsou srovnatelné s desítkami procentních bodů celní zátěže. Když je odstraníme, pomůžeme českým firmám více než jakákoli dohoda s Amerikou,“ říká.