Vedení lidovců se změní. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL), jehož jméno je často skloňováno v souvislosti s možným převzetím funkce předsedy strany po Marianu Jurečkovi, pro Echo24 řekl, že je o tom přesvědčený. Podle expertů je Grolich jedním z mála současných představitelů strany, který splňuje parametry charismatického lídra bez problematické minulosti.

Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Jurečka si jako jednu z podmínek pro obhajobu funkce předsedy na říjnovém sjezdu stanovil zisk dvou europoslanců. To se ale nestalo a tak se v současnosti aktivně řeší, co bude se stranou dál. Sám Jurečka v dopise spolustraníkům napsal, že chce v klidu zvážit kroky k vyvození osobní zodpovědnosti a věc prodiskutovat s dalšími členy vedení.

V souvislosti s možnými nástupci předsedy Jurečky v současnosti nejvíce zaznívají jména ministra životního prostředí Petra Hladíka a ministra zemědělství Marka Výborného, kteří možnou kandidaturu jednoznačně neodmítli, čekají však, jaká bude situace v říjnu.

Podobně je na tom čtyřicetiletý jihomoravský hejtman Jan Grolich, který má před sebou ještě krajské volby, v nichž bude obhajovat své hejtmanské křeslo. Pro Echo24 řekl, že se zcela jistě změny ve vedení dají očekávat. „Bez ohledu na výsledek eurovoleb jsem přesvědčený, že na sjezdu dojde ke změnám ve vedení. Konkrétní kandidáti na předsedu ještě nejsou známí, a proto se k tomu nechci vyjadřovat. Pro mě osobně jsou prioritou krajské volby, na které se teď maximálně soustředím,“ řekl redakci Grolich.

Skloňují se však i další jména. Vlivný poslanec Šimon Heller například pro Echo24 řekl, že by ideálním kandidátem na předsedu mohl být Pavel Bělobrádek. „Očekávám, že chlapské slovo (Mariana Jurečky) se drží. Jinak si myslím, že dobrým řešením na následující volební období by byl Pavel Bělobrádek. Je politicky zkušený a už jednou dokázal KDU-ČSL dostat z nelehké situace po roce 2010,“ uvedl Heller.

Sám Bělobrádek na dotaz deníku Echo24 nechtěl předjímat, zda by se mohl o post předsedy znovu ucházet. „To je na interní diskusi a ta patří dovnitř strany a na sjezd. Vše, co jsem chtěl veřejně sdělit, už bylo řečeno. Voliči od nás čekají spíše řešení bydlení, bezpečnosti a reforem,“ řekl Bělobrádek, který začátkem roku Jurečkovo vedení kritizoval za večírek na MPSV v době střelby na Filozofické fakultě UK. Podle něj šlo o poslední kapku.

Strana přestala být předvídatelná

Klíčovým úkolem nového vedení bude zvrátit trend nízkých preferencí. Politolog Roman Chytilek z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že problémem KDU-ČSL aktuálně je, že strana přestala být předvídatelná. „Není jasné, co jsou její programové priority a co ne, ani jaké jsou její politické pozice. To souvisí s tím, že v řadě témat se lidovci neshodnou ani uvnitř – část z nich je liberálnějších, část konzervativnějších, z čehož rezultují i jiné odpovědi na otázku, co jsou/mají být pro stranu důležitá témata,“ řekl Chytilek s tím, že tomu tak asi bylo i historicky, ale „v období, jako je naše, kterému dominuje progresivistická agenda a její střet s různými opozicemi vůči ní, je to nevýhoda, strana je teď kotvou pro málokoho“.

„Druhý problém je, že vnímaná míra charismatu současného vedení strany pro voliče mimo těch úplně skalních je nejspíš malá. Politiků, kteří by v tento moment straně mohli něco takového nabídnout (zkušenosti, výsledky, neproblematickou osobní historii v politice, politický styl srozumitelný pro mladší voliče a vlastně pro voliče obecně, takový, který aktivně integruje) vidím ve straně velmi málo,“ dodal Chytilek a jako možný příklad zmínil právě Grolicha, u kterého nicméně počítá s tím, že se teď bude soustředit na krajské volby.

„Shrnutí tedy je, že bez poctivé reflexe popsaného problému, na kterou už má poměrně málo času, se strana z problémů bude dostávat obtížně,“ uzavřel Chytilek.