Přes kontroverze i dohady o konečné podobě prošel finálním hlasováním ve sněmovně zákon o podpoře bydlení. Ten vyvolával značné debaty o tom, jaký má vlastně splňovat účel, opozice dlouhodobě kritizuje, že nepřivede na trh s bydlením žádné nové byty, Piráti, kteří u vzniku zákona stáli, zase kritizují jeho „vykostění“. Předloha nyní zamíří do Senátu. Jaké základní novinky zákon přináší?

Stojí v podstatě na trojici nových nástrojů, konkrétně na vzniku kontaktních míst, systému garancí a kompenzací pro soukromé majitelé bytů a obce a nakonec na tzv. asistenci v bydlení, tedy podpoře lidí v nájemních bytech. To také bude znamenat další náklady i růst počtu úřednických míst. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) již dříve před poslanci řekl, že v Česku žije víc než 160 000 lidí v bytové nouzi. Desetinásobek lidí pak podle něj řeší takové problémy s bydlením, které by mohly vést až k jeho ztrátě.

Kontaktní místa

Vládní návrh původně počítal s tím, že kontaktní místa bydlení vzniknou u obcí s rozšířenou působností, kterých je v tuzemsku podle dostupných informací 205. Vláda předpokládala, že kvůli tomu vznikne 352 nových pracovních úvazků a finanční náklady budou představovat 348 milionů korun. Sněmovní výbor pro veřejnou správu poté snížil předpokládaný počet kontaktních míst na 115, která zákon stanoví.

Vznikat budou hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Obce se budou moci rozhodnout, zda si dobrovolně kontaktní místo zřídí. Tato místa by měla poskytovat poradenství a bydlení v případě potřeby zprostředkovat. Vedla by evidenci lidí v bytové nouzi či ohrožených ztrátou bydlení. Evidovat by měla také dostupné byty a prověřovala by, jestli bydlení splňuje technické a hygienické požadavky.

Systém garancí pro soukromé vlastníky a obce

Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Nastavit by se měl systém podpor a záruk pro soukromé pronajímatele, kteří své nemovitosti pro ohrožené skupiny nabídnou. Za úhrady škod či nájmu by následně majiteli ručil poskytovatel tohoto typu bydlení. Zároveň by vlastníci nemovitosti měli mít možnost využívat služby poskytovatelů, kteří by měli zajišťovat prevenci problémů s placením či řešení případných sousedských konfliktů. Pronajímatelé budou naopak nuceni uvést byty do standardního stavu, aby bylo možné je do systému bydlení s garancí zapojit. Systém kompenzací má platit také pro obce, které ke stejnému účelu nabídnou své obecní byty.

Asistence v bydlení

Norma předpokládá asistenci v bydlení, která podpořeným domácnostem pomůže udržet si bydlení a minimalizuje rizika pro majitele a sousedy.

Zúžení okruhu žadatelů

Zákon má na základě přijatého pozměňovacího návrhu Jiřího Havránka (ODS) pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima. Někteří opoziční řečníci kritizovali toto zúžení jako nepřiměřené. Zákon podle nich tak pomůže jen malému okruhu lidí. Také podle iniciativy Za bydlení je tato hranice příliš přísná. Ministr Kulhánek to již ve druhém čtení odmítl. Uvedl, že jde o hodnotu stanovenou na odborném základě a je možné ji navíc upravovat pomocí nařízení vlády. Podle něj představuje například zhruba 30 000 korun u samoživitelky nebo 40 000 korun se dvěma dospělými.

Kulhánek opakovaně odmítl i výtky opozičních hnutí SPD i ANO, že zákon nové byty na trh nepřinese. Poukazoval na to, že zákon vychází z tvrdých dat a 70 typových projektů, které už v tuzemsku fungují. Uvedený přijatý pozměňovací návrh posiluje postavení úřadů práce a stanoví, že tento úřad bude rozhodovat o tom, zda je žadatel v bytové nouzi. Bude vydávat závazné stanovisko kontaktnímu místu. Úřad bude posuzovat příjmy a majetek dané domácnosti a vyvozovat, zda domácnost spadá do cílové skupiny, které je třeba pomoci. Na návrh Elišky Olšákové (STAN) zařadila sněmovna mezi skupiny zvláště zranitelných osob také osamělé těhotné ženy a samoživitelky.