Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, uvedl dnes podle agentury TASS běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Moskva ani Kyjev s jednáním o míru nesouhlasí. Lukašenko také uvedl, že riziko ozbrojených incidentů na bělorusko-ukrajinské hranici je stále vysoké.

"Pokud nezačneme vyjednávat teď, Ukrajina postupně přijde o svůj stát a může přestat existovat. Ukrajina potřebuje mír," uvedl Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska mimo jiné z běloruského území 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.

Ruští vojáci podle Lukašenka sice v poslední době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o "pomalý postup". Ukrajina v poslední době hlásí nedostatek munice a panují obavy o její výdrž při očekávané ruské ofenzivě. Ruské jednotky na stovky kilometrů dlouhé frontě v posledních měsících významně nepostoupily, dosáhly ale operačních zisků včetně dobytí města Avdijivka ve východní části země. Snaží se také získat kontrolu nad nedalekým městem Časiv Jar, důležitým opěrným bodem ukrajinské armády v Doněcké oblasti.

"Je to patová situace," tvrdil dnes Lukašenko v projevu před Všeběloruským lidovým shromážděním - orgánu připomínajícím parlament, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády.

"Co můžeme v této situaci dělat? Vznikla tím příhodná situace pro mír, pro uzavření mírové smlouvy," poznamenal Lukašenko.

Rusko a Ukrajina zahájily jednání krátce po začátku ruské invaze. Hovory, odehrávající se mimo jiné v Bělorusku, však po několika kolech uvázly na mrtvém bodě a od té doby nebyly obnoveny. Obě strany si kladou řadu podmínek pro jejich opětovné zahájení a daly najevo, že za současné situace jednání není možné. Zatímco Moskva požaduje, aby Kyjev ustoupil jejím požadavkům včetně postoupení části ukrajinského území Rusku, Ukrajina žádá plné stažení ruských sil ze svého území. To platí i pro Krymský poloostrov, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014.

V červnu se chystá nastartovat mírový proces na konferenci o Ukrajině Švýcarsko. Rusko ale účast odmítlo a akci označilo za "americký projekt".

Lukašenko dnes také uvedl, že existuje vysoké riziko vojenských incidentů podél hranic s Ukrajinou, a ujistil Polsko, že by nemělo ze strany jeho země očekávat agresivní akce. Bělorusko přesto přesunulo několik praporů připravených k boji od ruských hranic na západ země.