Jaderná elektrárna na Měsíci, to je projekt, který na Světovém festivalu mládeže v Rusku představil šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Jurij Borisov. Elektrárna by na Měsíci měla napájet budoucí vědeckou stanici, na které bude spolu s Moskvou spolupracovat také Peking, stát by tam měla již za 10 let. O oznámení projektu, který je součástí čínsko-ruské dohody podepsané v březnu 2021, informoval například deník Le Fiagro.

Ruská agentura Roskosmos a Čína se již v roce 2021 dohodly na vytvoření "mezinárodní vědecké lunární stanice". Šéf ruské vesmírné agentury nyní oznámil, že s čínskými kolegy "vážně uvažují o dodání a instalaci elektrárny na měsíčním povrchu", elektrárna by totiž vesmírnou stanici mohla zásobovat energií. Borisov na festivalu mládeže také upozornil, že se nejedná o vtip, ale o vážnou úvahu, elektrárna by podle něj na Měsíci mohla být vystavěna již v letech 2033 až 2035.

Jednou z variant, jak zařídit napájení vědecké stanice byly také fotovoltaické panely, ale vzhledem k tomu, že Měsíc je Sluncem osvětlován pouze přerušovaně, vymýšleli vědci jiný způsob. "Solární panely by nebyly schopny zajistit dostatek elektřiny pro napájení budoucích lunárních kolonií," vysvětlil Borisov s tím, že jaderná elektrárna by také ušetřila na rozměrech a hmotnosti.

Rusko-čínský vesmírný projekt má být konkurencí k programu Artemis americké NASA - zahrnuje vývoj několika lunárních modulů, skákajícího robota a inteligentních miniroverů určených ke studiu měsíčního povrchu. Čína se pak na povrch Měsíce chystá vyslat celkem tři mise, jedna z nich, mise Chang'e 6, má odstartovat již letos v květnu.

Ruský vesmírný průmysl nemá od rozpadu Sovětského svazu dostatečné množství finančních prostředků, aby s průzkumem Měsíce mohl konkurovat USA. Čína je na tom ale o mnoho dále, a proto vznikla spolupráce těchto dvou zemí.