Americký senátor Bernie Sanders rád kritizoval bezmyšlenkovitý růst kapitalismu: „Nepotřebujete výběr z 23 druhů deodorantů nebo 19 druhů tenisek, když některé děti v této zemi trpí hlady,“ řekl v roce 2015 v typickém rozhovoru. Socialista Sanders by se měl seznámit s tím, co se děje v zemi, kde vládne strana, jež si říká komunistická. Agentura Bloomberg přinesla reportáž o čínských hřbitovech elektromobilů. Fotografie z dronů ukazují, jak se jich na okrajích měst hromadí tisíce. Většinou nových. Jejich vznik není těžký na pochopení. Stát začal elektromobily dotovat, výrobci je začali chrlit. Vynořily se firmy sdílené mobility, do nichž automobilky často investovaly. Jenže pak stát dotace omezil, mnoho provozovatelů sdílené mobility zkrachovalo a ti spotřebitelé, kteří zůstali, dávali přednost novějším modelům.

Zajímavé je, že celý cyklus se datuje už od roku 2017. Tedy do let, kdy většina z nás žila v dojmu, že Číně kraluje Volkswagen, a zvěsti o tom, jak Číňané chrlí elektromobily, se šířily jen mezi vyděšenými top manažery evropských automobilek. Teď, když se čínská elektroauta vynořila na evropském obzoru, je fotoreportáž najednou aktuální.

Z hlediska ochrany klimatu je to fraška. Výroba elektromobilu je energeticky náročnější než klasického auta, baterie, o nichž nám výrobci vykládají, jak je budou recyklovat, leží na vrakovištích. My se mezitím chystáme zachránit planetu napevno přidělanými víčky a jedením brouků.

Podívejme se, jak jde pokrok v oblasti, kde má Západ nyní navrch, v jazykové umělé inteligenci. Americká autorka Jane Friedmanová se specializuje na naučné knihy, jež pomáhají spisovatelům orientovat se v nakladatelském byznysu. Nyní ovšem zjistila, že kdosi vyprodukoval pomocí umělé inteligence několik knih, jež prodává pod jejím jménem na Amazonu. A ten knihy z nabídky nestáhne. „Jelikož nejsem držitelkou copyrightu na tyto AI knihy a nemám své jméno zaregistrované jako ochrannou známku, netuším, co se dá dělat,“ svěřila se autorka čtenářům. Je to ta pesimistická varianta důsledků chatovacích botů v kostce: okrádá lidi o plody jejich práce a snižuje náklady produkce spamu k nule.

Za oceánem má velký úspěch country-folkový zpěvák Oliver Anthony s písní Rich Men North of Richmond, a když říkáme úspěch, máme tím na mysli to, že se z něj stala virální záležitost, nad níž se rozplývají i influenceři a osoby, jež se normálně hudbě nevěnují. A to osoby pravicové. Není divu. Anthony pojednává témata, jež jako by mu předepsal nějaký ideolog americké nové populistické pravice – vysoké daně, nízké mzdy továrních dělníků, snaha „těch nahoře“ kontrolovat, co si myslíme, epidemie sebevražd, obezita živená sociálními dávkami a jaké to je, „žít v novém světě se starou duší“. A když zpívá o bohatých lidech na sever od Richmondu ve Virginii, má na mysli region, do něhož patří Washington DC.

Úměrně tomu jiné lidi ta všudypřítomnost irituje. Poznávají v tom předem připravenou fake virální kampaň na podporu průměrného kýče.

Netroufáme si posoudit, jak průměrná a originální ta skladba je. Ale to si ti kritici nevšimli, že umělými virálními kampaněmi se tu šíří songy už nějaký ten rok? Jen ty signály, které ty kampaně vysílají, jsou zpravidla levicové. Třeba v roce 2019 měl takový virální úspěch zpěvák jménem Childish Gambino se skladbou This Is America, přičemž tou Amerikou byl „systemický rasismus“, policejní násilí, střelba ve školách. A desítky skladeb s podobnými tématy předtím a potom, protože to jsou témata, jež vládnou popkulturnímu mediálnímu světu. A málokdy si na to někdo stěžuje, protože s tím každý počítá.

Teď by se dalo pokračovat o tom, jak je Hollywood a celý americký zábavní průmysl levicový. Jenže to je staré téma, k němuž není moc nového co říct. Nové je spíš to, jak ta sorta americké společnosti, již Hillary Clintonová nazvala „deplorables“, vzala toto vymezení za své a nastoupila, po marxisticku řečeno, cestu k sebeuvědomění. Ukázkou budiž třeba nečekaně úspěšný a trvalý bojkot piva Bud Light kvůli transgender reklamě. Chtěli jste, aby bylo všechno o identitě, tak je všechno o identitě.