Ve Švédsku se schyluje k historickému obratu. Země, která držela dlouhé roky prvenství v přijímání migrantů v Evropě, se odklání od své dosavadní proimigrantské politiky. Po více než 50 letech ze země za prvních pět měsíců odešlo více žadatelů o azyl, než jich do země přišlo. Švédsko přijalo nejnižší počet žadatelů o azyl od roku 1997, potvrdilo ministerstvo spravedlnosti na síti X. Vypadá to, že se ve Stockholmu mění trendy. Důvodem uprchlíků k odchodu ze země by měla být především finanční odměna od švédské vlády.

Počet žádostí o azyl je v roce 2024 na historicky nejnižší úrovni. Pouze od ledna do května letošního roku jich opustilo severskou zemi o 5700 více, než do země přišlo, oznámila ministryně pro migraci Maria Malmer Stenergardová. „Počet žádostí o azyl je na historicky nejnižší úrovni, počet povolení k pobytu v souvislosti s azylem nadále klesá a poprvé za 50 let tak Švédsko dosáhne 'čisté' migrace,“ uvedla Stenergardová.

Podle zjištění imigrační agentury klesla imigrace na počátku roku 2024 meziročně o 15 procent. „Tento trend udržitelného přistěhovalectví je nezbytný, pokud chceme posílit integraci a snížit sociální vyloučení,“ dodala ministryně. Emigrace za stejné období vzrostla o 60 procent a žádosti o azyl nadále klesaly, upozorňuje německá veřejnoprávní televizní a rozhlasová stanice Deutsche Welle.

Jedním z důvodů, proč se zvyšuje číslo odcházejících migrantů ze Švédska, je takzvaný Program dobrovolného odchodu. Vláda nabízí uprchlíkům a žadatelům o azyl 10 tisíc švédských korun (cca 25 tisíc korun) a pokrytí cestovních nákladů za opuštění země. Nově se program rozšířil a týká se i švédských občanů, kteří se narodili v zahraničí a občanství dostali až po několika letech strávených v severské zemi.

Švédsko už od 90. let 20. století přijímá ve velkém migranty ze zemí, které jsou zmítané válkou a bídou jako například Jugoslávie, Blízký východ a Afrika.

Tato vlídná politika k migrantům ale skončila v říjnu 2022, když se k moci dostala strana Umírněných v čele s premiérem Ulfem Kristerssonem. Vládní koalici tvoří také hnutí Švédští demokraté a změna imigrační politiky byla jedním z hlavních bodů vládního programu.

Kristerssonova vláda nedávno také představila upravený imigrační plán a nový návrh zákona, podle něhož lidé pracující ve veřejném sektoru (lékaři, zubaři, učitelé, státní úředníci, sociální pracovníci, knihovníci, apod.) měli nahlašovat úřadům své pacienty, studenty a další lidi, kteří nemají vyhovující dokumenty.

Oznámení o úspěšném boji Švédska s migrací přichází krátce poté, co Dánsko oznámilo, že posílí kontroly na svých hranicích se Švédskem. Země se totiž dlouhodobě potýká s rostoucí kriminalitou a snaží se zastavit nárůst násilí mezi gangy. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se tak Dánsko snaží zabránit šíření násilí na své území. Někteří švédští občané přitom jsou podezřelí z podílu na několika trestných činech v Dánsku.

„Policie se rozhodla zvýšit kontroly se Švédskem,“ řekl televizi TV2 dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard. Jeho ministerstvo v tiskové zprávě připomnělo, že dánský parlament před letní přestávkou přijal obsáhlý balíček opatření, která se týkají gangů a která dávají policii nové a lepší nástroje pro boj s organizovaným zločinem. „Dnes ještě víc utahujeme šrouby,“ zdůraznil ministr.

Švédsko, někdejší příklad skandinávského sociálního státu a bezpečí, které se v minulosti opakovaně umisťovalo vysoko na žebříčcích bezpečnosti a nízké kriminality, o tento status rychle přichází. Minulý rok v desetimilionové zemi zemřelo 53 lidí při střelbě, předminulý dokonce 62. Velkou část z těchto úmrtí mají na svědomí drogové migrantské gangy. Středopravicová vláda Ulfa Kristerssona uvažuje o snížení věku trestní odpovědnosti. Letos také zavedla tzv. bezpečnostní zóny, ve kterých má policie více pravomocí. O situaci ve Švédsku informuje Politico či Daily Mail. Zdá se ale, že opatření zatím neslaví úspěch, jak by si asi vláda přála.

Švédskem otřáslo především září roku 2023, kdy bylo v zemi zaznamenáno 40 útoků drogových gangů a 12 vražd během pouhého měsíce. Švédsko čelí v posledním desetiletí pomalému ale trvalému nárůstu vražd. Zatímco v roce 2013 bylo v celé zemi zavražděno 87 lidí, minulý rok už 121. Z toho 53 bylo za použití střelné zbraně. V roce 2022 bylo ve Švédsku střelnou zbraní zabito dokonce 62 lidí.