Žijeme už jako v Americe. Ne tím, že u nás s jen malým časovým zpožděním mohou vyjít knihy autorů, jako je Abigail Shrierová. Ale tím, že i u nás mohou takzvaně kontroverzní knihy zažít americký osud. Shrierová napsala před čtyřmi lety knihu „Nevratné poškození“ o problematice tzv. genderové dysforie. Jak název napovídá, kniha je kritická k ideologii transgenderového hnutí, podle níž člověk s pocitem, že se narodil do špatného těla, to může napravit a změnit si pohlaví – sám, případně s pomocí farmak nebo lékařů. Už ve své vlasti tehdy Shrierová vzbudila pobouření. V anglosaském světě to zdaleka není jediný případ, kdy pod nátlakem aktivistů – anglicky woke, procitnuvší – byl autor skeptický k transgenderové ideologii haněn a kniha, když už stačila vyjít, byla stahována z distribuce nebo aspoň skandalizována. Častá je sociální ostrakizace, okusila ji ostatně i tak silná a slavná spisovatelka jako Joanne Rowlingová.

Oficiální zdůvodnění zní otřesně. U lidí, kteří třeba někdy prolistovali naši „odbornou literaturu“ z 50. let a v předmluvě tam četli o cenných podnětech a soudružské kritice ze strany pracovních kolektivů, není vyloučen pocit déja vu: „Zařazení tohoto titulu do edičního plánu vyvolalo u části našich čtenářů i zaměstnanců silné a rozporuplné reakce.“ Tudíž si Albatros vzal čas na rozmyšlenou: „Toto posouzení, jehož součástí byla kromě pohledu zaměstnanců a čtenářů také další důkladná analýza ze strany odborníků, představovalo déletrvající pečlivý proces, na jehož konci jsme dospěli k rozhodnutí knihu nevydat.“ Proces úvah ve skutečnosti trval asi měsíc.

Albatros je tu v poněkud zvláštní pozici, chce totiž obecně oslovovat tzv. mladé čtenáře, a svým představám o mladých čtenářích tu asi trochu podlehl. Generální ředitel Václav Kadlec to vyjádřil slovy, že kromě odborníků se radili ještě se zástupci mladé čtenářské generace, což je skupina kolem literárního festivalu Humbook Fest.

Kadlec však nezmiňuje, a hádejme proč, že do úvah v nakladatelství vydat-nevydat zasáhl i Úřad vlády ČR, konkrétně zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Její intervenci proti vydání knihy si samozřejmě nemáme představovat jako pokyn, nedejbože příkaz. Laurenčíková podle svých vlastních slov jen propojila LGBT aktivisty s nakladatelstvím a umožnila komunikaci. Ale v době nedostatku občanské odvahy stačí tak málo.

Pozoruhodné je, jak rychle se stáváme Amerikou v jejích méně vábných vlastnostech. Ještě před dvěma třemi roky se o kauzách Rowlingové nebo třeba Martiny Navrátilové u nás psalo s údivem jako o výstřelcích anglosaského světa, který je kulturně přece jen jinde. A děje se to už i nás, za premiéra, který je teoreticky nejkonzervativnějším premiérem od vzniku České republiky. Zmocněnkyně na úřadu vlády se podílí na usměrňování veřejné diskuse revolučním směrem. Děje se to v zemi, která je trans-radikalismu nakloněna ještě méně než anglosaské společnosti. Přitom i tam, zdá se podle rostoucího odporu posledních asi dvou let, většina tuto ideologii upřímně nesnáší.

Albatros je jedním ze dvou největších nakladatelských domů u nás, tak kdo jiný by měl tlak twitterové úderky a úřadu vlády ustát, když ne on?