Požadavek policejního prezidenta Martina Vondráška, který si nedávno řekl o navýšení platů policistů, možná do značné míry posloužil jako startovní bod pro diskuzi o navyšování platů i u dalších příslušníků bezpečnostních sborů. Zájem jeví i hasiči, celníci nebo zaměstnanci vězeňské služby. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v reakci na to Echo24 řekl, že požadavky sborů v této době chápe, ale že je třeba brát ohled na napnutý státní rozpočet.

Vondrášek v uplynulých dnech prohlásil, že si policejní sbor musí udržet svou konkurenceschopnost. Více jsme psali zde.

Podobně to vidí i hasiči. „Hasičský záchranný sbor vnímá a podporuje aktivitu o navýšení tarifních platů příslušníků bezpečnostních sborů, tedy i Hasičského záchranného sboru ČR. Důvodem je, že platová základna vychází ze stejné právní úpravy a tarifních tabulek. Výjezdoví příslušníci HZS ČR slouží v nepřetržitém provozu ve 24 hodinových směnách s následnou dvoudenní dobou volna,“ sdělil redakci mluvčí Jiří Studnička.

Podle něj sboru poslední roky rostou náklady na výjezdy nebo se rozšiřuje záběr toho, co hasiči musí stíhat.

A přidávají se i další členové bezpečnostních sborů. „Vězeňská služba vnímá dlouhodobě potřebu diskuse o navýšení platů zaměstnanců a příslušníků, jelikož dosavadní finanční ohodnocení není adekvátní povaze výkonu služby/práce,“ míní mluvčí Markéta Prunerová.

Celní správa také argumentuje konkureneceschopností. „Při posuzování je třeba vzít v úvahu, že přijímací řízení do služebního poměru je náročné na splnění osobností a zdravotní způsobilosti a následně nejsou platy nastupujících příslušníků konkurenceschopné vůči soukromému sektoru. V případě, že dochází k potřebám státu zajistit bezpečnost země, jsou povoláni i jiné bezpečnostní sbory, tedy i příslušníci Celní správy ČR. Z toho vyplývá, že opodstatněnost určitého standardu platů tu určitě je,“ vysvětluje za celníky Hanka Prudičová. Podle ní navíc celníci vyberou výrazně více, než kolik stojí. Konkrétně 170 miliard korun vůči 5 miliardám.

V mezích už navyšujeme, říká Rakušan

Policistů je v České republice necelých 40 tisíc, hasičský sbor čítá dalších 11 tisíc zaměstnanců. Vězeňská služba má asi 12 tisíc členů, zatímco celní správa zaměstnává asi 6 tisíc lidí. K tomu je ještě třeba připočítat stovky až tisíce zaměstnanců Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), Bezpečnostní informační služby (BIS) a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI).

Celkem jde tedy o zhruba 70 tisíc lidí, kterým by se případně mělo přidat. Ministerstvo vnitra, pod které bezpečnostní sbory spadají, už připravuje úpravu platů policistů. U ostatních to ale není jisté. „Požadavky na zvýšení platů složek v gesci MV chápu, v mezích rozpočtových možností už takové kroky děláme, například se nám podařilo dostat nástupní platy policistů poprvé přes 30 tisíc. Limitem pro tyto požadavky jsou ale samozřejmě možnosti státního rozpočtu,“ sdělil redakci ministr Rakušan.

Zákonem, nebo nařízením

Nejasnosti panují i v tom, jakým způsobem případně platy zvedat. Policejní prezident by chtěl, aby byly platy navázány na průměrnou mzdu a navyšovaly se ze zákona. To ale státu může v době, kdy se tlačí na vyšší odměňování, ještě přifouknout rozpočet. Ekonom a premiérův poradce Štěpán Křeček není pro, aby se výše platů stanovovala zákonem, spíše by vyjednal podmínky pro zajištění potřeb policie a případné navyšování platů některých policistů na základě výkonů.

Pokud by navíc ministerstvo vnitra změnu zákona předložilo, šlo by o zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. „V takové případě se zvýšení platů bude týkat nejen policistů, ale také hasičů nebo celníků,“ sdělil deníku Echo24 mluvčí ministerstva financí Petr Habáň. Druhou možností je pak platy zvednout nařízením vlády, které dává kabinetu více prostoru.