Hnutí ANO vystoupilo v Evropském parlamentu z Renew Europe a další postup vítěze českých eurovoleb je v tuto chvíli nejasný. Tím, že ale europoslanci za ANO opustili frakci, která bude s velkou pravděpodobností součástí centristické koalice v EP, se ocitli mimo hlavní proud evropského dění a výrazně například snížili šance na zisk místopředsednického křesla pro Kláru Dostálovou. Jednou z možností, o které se v kuloárech mluví, je vznik národovecké frakce ve spolupráci se Slovenskem a Maďarskem.

Hnutí nyní pokračuje v jednání v EP o možném členství v jiné frakci, rozhodne se v příštích dvou týdnech, uvedl Babiš. Vstup do konzervativní pravicové frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) podle něj není řešením. „Šli jsme do voleb, abychom bojovali proti ilegální migraci, abychom změnili Green Deal, který ničí evropský průmysl a zemědělství a má negativní dopad na naše občany. Na základě jednání jsme dospěli k názoru, že Renew a ALDE mají zkrátka jiná stanoviska než hnutí ANO,“ podotkl předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Experti oslovení deníkem Echo24 uvedli, že ze strany hnutí ANO jde o politicky špatné rozhodnutí. „Já ho vnímám jako další výraz nepochopení evropské politiky ze strany ANO. Podle mého názoru se tím strana z relativně etablovaného postavení v jedné z důležitých, respektive vládnoucích, frakcí v EP (byť museli překonávat programové rozdíly a vyrovnávat se s kritikou řady postojů a veřejných prohlášení), odsoudila k naprosté irelevanci. Do žádné z hlavních frakcí nikdo ANO nevezme – EPP, S&D nebo Zelení nepřipadají v úvahu. ECR nejde, protože by jejich vstup zablokovala ODS. Možností je ID, kde si ale dokážu představit, že by se trošku cukala SPD a nejsem si jistý, jak moc chce Babiš být v jedné frakci s Okamurou,“ uvedl pro Echo24 Tomáš Weiss z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Na soud nepatří králíci z klobouku. Josef Baxa ve speciálu 30 rozhovorů

Podobně hovoří také Petr Kaniok z Masarykovy univerzity v Brně. „Odchodem z Renew Europe/ALDE hnutí ANO rezignovalo na skutečnou evropskou politiku. Vzdalo se šance nejen na zisk zastoupení ve vlivných výborech či pozicích EP – ty jsou totiž přiřazovány podle síly frakcí – ale také šance, že jeho poslanci a poslankyně budou zpravodajovat důležité legislativní předlohy. Jako neřazazení bude vliv členů ANO nulový, v nějaké nové frakci rovněž, protože její profil bude velmi pravděpodobně problematický, koaliční potenciál nízký a snaha ovlivňovat dění v EP velmi malá,“ uvedl pro Echo24 Kaniok.

A právě o vzniku nové frakce se v kuloárech hodně spekuluje. Jednat by se mělo o národoveckou frakci, kterou by založilo právě hnutí ANO s europoslanci za slovenskou vládnoucí stranu Směr-SD premiéra Robeta Fica a s maďarskou vládnoucí stranou FIDESZ tamního ministerského předsedy Viktora Orbána, která v Maďarsku v koalici s KDNP volby drtivě vyhrála.

Na novou frakci je málo času

K utvoření politické skupiny je třeba 23 poslanců a poslankyň a musí v ní být zastoupena nejméně čtvrtina členských států. Poslanci a poslankyně nemohou patřit k více než jedné politické skupině. Hnutí ANO by mohlo dodat svých sedm poslanců, FIDESZ jich získal 11 a Směr-SD pak může dodat pět europoslanců.

„Fiala je mainstream, ODS bych k eurolidovcům vzal.“ Niedermayer, Dostál a Zahradil v Echo Salonu

Problémem nicméně zůstává počet zemí, které by se koalice musely účastnit, jak poukázala expertka na evropskou politiku Veronika Velička Zapletalová z Masarykovy univerzity. „Pro vznik potřebují nejenom počet europoslanců, ale především to, že europoslanci musí být ze sedmi členských zemí. Stále ještě zůstává určité množství nezařazených europoslanců. Jedná se o velmi specifické osobnosti ze všech stran politického spektra a dohoda s nimi nebude úplně jednoduchá,“ uvedla pro Echo24 Zapletalová.

Pokud se ANO snaží novou frakci vytvořit, bude na ně kladen velký časový tlak. „Aby frakce byla schopná obsadit alespoň nějaké pozice v EP, měla by být hotová v průběhu prvního týdne v červenci,“ dodala Zapletalová s tím, že pokud by ANO zůstalo zůstalo nezařazené, jeho vliv v EP se bude rovnat nule a zůstane zcela marginální.

Toto tvrzení podporuje i Tomáš Weiss z FSV UK. „Já se domnívám, že úvaha je nějaký vznik nové iliberální frakce společně s Orbánem a Ficem. Ale tahle frakce bude malá, není jisté, že se jim podaří sehnat dostatečný počet stran, aby splnili podmínky pro založení nové frakce. A samozřejmě budou mimo hlavní rozhodování, takže budou mít minimální šanci na obsazení jakýchkoli důležitých pozic nebo zisk zpravodajství u důležitých legislativních návrhů,“ poukázal Weiss.

Čeští europoslanci handlují posty v Bruselu. Turek může skončit zcela bez vlivu