Evropské volby jsou často na okraji pozornosti společnosti. Podle agentury Ipsos plánuje přijít k těm letošním asi třetina obyvatel s volebním právem. I tak je ale české politické strany berou se vší vážností, což naznačuje i složení kandidátek, které je minimálně „na papíře“ silnější než v minulosti. Evropská témata rozdělují i vládní koalici, na zpolitizovaném tématu přijetí eura se mimo jiné snaží své šance zvýšit především hnutí STAN.

Strany do evropských voleb ve většině případů postavily silné kandidáty a kandidátky, kteří jsou etablovaní v evropské politice. Hned v několika případech se lídři rekrutují z řad bývalých či současných europoslanců, jako je Alexandr Vondra (ODS), Marcel Kolaja (Piráti), ale také třeba někdejší europoslanec Petr Mach kandidující za SPD či Kateřina Konečná, šéfka KSČM, která vede koalici Stačilo!.

Zároveň se ale v čele dvou kandidátek výrazných sněmovních subjektů objevily známé politické osobnosti posledních let bez zkušeností z EP. Hnutí STAN povede do eurovoleb ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, která má podle expertů výraznou šanci zasáhnout mladší voliče, což se jí podařilo již v minulém roce během prezidentských voleb. A na druhém místě je také „nováček“ evropské politiky, ale zároveň výrazná tvář hnutí STAN Jan Farský.

Hnutí ANO pak do voleb povede bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která již na rozdíl od Nerudové ale má politické zkušenosti, protože seděla v kabinetu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), kde působila jako ministryně pro místní rozvoj. V současnosti je nadále poslankyní, respektive místopředsedkyní sněmovny.

Podle politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Aleše Michala dává smysl postavit do čela zkušené evropské politiky, protože to poukazuje na skutečnost, že národní a evropská báze politických stran je přece jen stále oddělená – strany často nepřicházejí s tím, aby nominovaly nováčky známé z domácí politiky.

„Viditelnou výjimku tu tvoří především Danuše Nerudová, která oslovila specifickou sféru voličů v prezidentské kampani, to je pro STAN rozhodně velmi zajímavé jméno, které na sebe jistě může navázat úspěch. STAN se obecně v posledních měsících snaží evropskou politiku propagovat jako velmi důležitou, významně se svezl na politizaci eura počátkem roku, čímž se šikovně odlišil od ostatních proevropských stran,“ uvedl pro Echo24 politolog Michal.

Vláda i opozice mohou lépe mobilizovat

Naopak pro koalici Spolu budou podle něj eurovolby poměrně složité. „Alexandr Vondra má sice sám jistě silnou pozici, je to ale na úkor dalších významných jmen na kandidátní listině,“ poukázal Michal na to, že například s Luďkem Niedermayerem (TOP 09) má Vondra velmi odlišné názory.

Politolog Roman Chytilek z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 by neřekl, že kandidátky stran vládní koalice jsou objektivně silnější, ale mohou se tak jevit, protože „prosystémová pravice kandiduje společně a antisystémová naopak společnou kandidátku vytvořit nedokázala a v rámci zápasu o hegemonii v poměrně úzkém segmentu voličů jsou kandidátky stran tohoto spektra personálně vcelku robustní,“ míní Chytilek s tím, že tyto volby nejsou ani objektivně důležitější než dřívější volby do EP, ale probíhají v turbulentní době, kdy se jak vládě, tak opozici podle něj může podařit voliče mobilizovat lépe, než tomu bylo v evropských volbách v klidnějších časech.

Andrej Babiš se podle Aleše Michala snaží do politického diskurzu přinést téma odporu ke Green Dealu. „Naopak oproti dřívějším případům podle mého názoru dost zásadně oslabil vliv požadavku na vystoupení z Evropské unie. Politici se snaží brát eurovolby vážněji, zároveň si však uvědomují, že jejich výsledek nemá o politickém rozložení sil tak silnou vypovídající hodnotu, protože tak jako tak k evropským volbám chodí specifická sféra voličstva,“ dodal.

Podle Chytilka by možné „zkonzervativnění“ Evropského parlamentu mohlo nejpravděpodobněji oslabit některé klimatické závazky, ale jeho efekt v tématech migrace a bezpečnosti je hůře predikovatelný. „Možným efektem může být častější vytváření ad-hoc většin u jednotlivých hlasování a oslabení spolupráce tradičních evropských stranických rodin (lidovců, socialistů, liberálů) jako stávajícího základního principu fungování EP,“ dodal Chytilek.

K eurovolbám rozhodně plánuje podle agentury Ipsos přijít přibližně třetina voličů, což tyto volby mezi ostatními řadí k těm s nejmenší volební účastí. Za připomenutí v tomto kontextu stojí, že v roce 2019 byla reálná volební účast 29 procent, v roce 2014 pouze 18 procent. Polovina populace čerpá informace o těchto volbách z televize, třetina z internetových zpravodajských portálů.

Pouze třetina populace si myslí, že evropské volby mohou něco změnit pro ně osobně, větší vliv (50 %) lidé čekají v souvislosti se změnou pro celou Českou republiku. To, že volby do EP mohou něco změnit, častěji očekávají lidé do 34 let, potenciální dopady pro ČR častěji zmiňují lidé s vysokoškolským vzděláním.