Nizozemská vláda deklaruje zaujmout tvrdý přístup vůči migrantům v Evropě. V pátek představila návrhy, jejichž součástí je mimo jiné možnost deportace syrských uprchlíků zpět do částí země, které budou prohlášeny za bezpečné. Kritici však varují před nebezpečím takového postupu, píše server NL Times.

Ministerstvo zahraničí musí nyní sestavit novou oficiální zprávu o situaci v Sýrii. To je obvykle zdlouhavý proces, ale cílem je, aby byl dokončen do konce roku. Tento dokument bude sestaven nezávisle a bude z něj jasné, zda a které části země jsou pro návrat syrských uprchlíků před válkou bezpečné. Poté bude předán ministerstvu pro azyl a migraci, které na jeho základě rozhodne o své politice, uvedl ministr zahraniční Casper Veldkamp.

Podle nizozemského předsedy vlády Dicka Schoofa nebudou Syřani posláni zpět, pokud šetření prokáže, že části země nejsou bezpečné. Pokud bude zpráva pro kabinet negativní, neznamená to podle premiéra, že opatření je mimo hru. Jakmile budou části Sýrie později prohlášeny za bezpečné, chce kabinet v politice pokračovat. Domnívá se, „že některé oblasti Sýrie jsou skutečně bezpečné“.

V současné době platí, že Syřané, kteří v Nizozemsku požádali o azyl, nebudou na základě aktuální oficiální zprávy o Sýrii ze srpna 2023 posíláni zpět. Evropský soudní dvůr v Lucemburku na začátku tohoto měsíce rozhodl, že lidé nemohou být deportováni, pokud je bezpečno pouze v některých částech jejich země původu. Schoofův kabinet se na toto rozhodnutí dívá jinak. Předpokládá, že nebude překážkou.

Lidskoprávní hnutí Amnesty International označilo plán vlády poslat lidi zpět do Sýrie za „nelidský a potenciálně životu nebezpečný“. Podle organizace hrozí lidem, kteří budou posláni zpět, reálné riziko pronásledování. „Mohou se stát oběťmi mučení, znásilnění, sexuálního násilí a nucených zmizení,“ uvedlo hnutí s tím, že navrácení uprchlíci jsou terčem útoků, „protože se rozhodli opustit zemi a hledat útočiště jinde“.

Proti plánům kabinetu se vyslovila také vyšetřovací komise OSN pro Sýrii. Její mluvčí uvedl, že není v žádném případě bezpečné posílat uprchlíky zpět do Sýrie. V zemi se podle něj šíří stále větší bezpráví, což ji činí pro syrské uprchlíky zcela nebezpečnou.

Podobná opatření jako v Nizozemí zvažují i další evropské země. Rakouský kancléř Karl Nehammer minulý týden prohlásil, že některé části Sýrie jsou bezpečná, neboť hranice z Libanonu do Sýrie uprostřed pokračující izraelské pozemní invaze překročilo asi 200 tisíc lidí. V Itálii premiérka Giorgia Meloniová podporuje normalizaci vztahů s režimem Bašára Asada, aby usnadnila deportace, píše server Politico.

Podle údajů Imigračního a naturalizačního úřadu požádalo v osmnáctimilionovém Nizozemsku za posledních 12 měsíců o azyl 51 000 lidí. Minulý měsíc jich bylo 4 026, což je méně než 4 683 v září loňského roku, informovala agentura AP. V letech 2015 až 2023 byla v EU udělena mezinárodní ochrana téměř 1,3 milionu Syřanů.

Agentura Evropské unie pro azyl (EUAA) definuje bezpečnou zemi jako stát, kde „je právo uplatňováno demokraticky a politické poměry obecně a trvale nevedou k pronásledování, mučení, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání nebo k ohrožení z důvodu nevybíravého násilí“.

Nejnovější pokyny EUAA k Sýrii z dubna 2024 poukazují na hrozbu, kterou představují milice, a označují Asadovu vládu za „hlavního aktéra pronásledování a vážné újmy v zemi“. Uvádí také několik oblastí, kde by „pouhá přítomnost civilisty“ představovala „skutečné riziko vážné újmy“, a tedy důvod pro mezinárodní ochranu. Jde například o guvernorát Aleppo, nejlidnatější okres Sýrie.