Z dohody, která koncem roku odvrátila protesty lékařů, je podle České lékařské komory (ČLK) splněn jen růst platů. Speciální zákon o odměňování, změny v zákoníku práce nebo ve vzdělávání lékařů zatím chybí, zvažují se proto další protesty. Na pondělní tiskové konferenci ČLK, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů (LOK-SČL) to řekl prezident ČLK Milan Kubek. Podle ministerstva zdravotnictví (MZd) se na změnách postupně pracuje.

Formu protestů ani jejich termín Kubek na dotazy novinářů upřesňovat nechtěl. "Načasujeme je tak, aby si jich politici co nejvíc všimli," řekl. "Budeme se snažit nepoškodit pacienty, ale dát politikům (...) pořádně do kožichu," dodal. Organizátoři se podle něj z posledních protestů poučili a čerpají zkušenosti i ze zahraničí. "Bude následovat akce, která bude pravděpodobně mnohem razantnější, než ta z loňského podzimu," doplnil.

Podle dohody vzrostly od ledna platy zdravotníků a lékařů v nemocnicích o 5 000 až 15 000 korun měsíčně. "Přes celou řadu problémů v jednotlivých nemocnicích se dá říct, že tento bod je plněn. Ale bohužel jako jediný," řekl Kubek. "Cílem bylo vytvořit čas, aby vláda mohla vytvořit podmínky pro zlepšení situace," dodal.

Loni na podzim byl hlavním tématem protestů maximální počet hodin dobrovolné přesčasové práce, který byl zvýšen na 832 hodin za rok. Změnou zákona byl vrácen na původní poloviční úroveň, která je podle lékařů stále nadměrnou zátěží. Při jednáních byly přislíbeny změny v organizaci práce a služeb v nemocnicích. "V některých nemocnicích se ty věci posunuly, což je výsledek hlavně aktivity konkrétních lékařů na konkrétních odděleních," doplnil viceprezident ČLK Jan Přáda.

Příprava slíbených legislativních úprav, které dohoda obsahuje, jde podle ČLK pomalu. MZd připustilo, že jednání o zákonu o odměňování zdravotníků byla komplikovaná, kromě komory a odborů se jich účastnili i zástupci zdravotních pojišťoven, Unie zaměstnavatelských svazů ČR nebo asociace nemocnic.

"Ty (názory) byly velmi odlišné a v zásadě pokrývaly celé spektrum možných přístupů, často byly vzájemně naprosto protichůdné a v mnoha klíčových oblastech nebyla nalezena shoda," uvedlo MZd. Připravilo vlastní návrh, který členům pracovní skupiny představí 24. května.

ČLK podle něj zatím neviděla ani chystanou novelu zákoníku práce, podle MZd bude další jednání vedené resortem práce 22. května. Podle předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníkové je tak nereálné, aby se změny stihly s platností od 1. ledna 2025, jak bylo přislíbeno. "Bylo řečeno, že budeme hledat možnosti benefitů pro zdravotníky nebo dřívějšího odchodu do penze," shrnula další požadavky, které se podle ní neplní.

Nejvíc odborům chybí zákon o odměňování, který měl podle dohody sjednotit platy a mzdy v nemocnicích bez rozdílu zřizovatele. Pomalu jdou podle nich také změny ve vzdělávání, MZd podle Kubka odmítá zákon o vzdělávání lékařů novelizovat, což velké změny neumožňuje. Lékaři žádali také nárokové volno před zkouškami. Podle MZd ho přímo řízené nemocnice na základě pokynu zřizovatele už poskytují.

"Zakotvily pracovní volno s náhradou platu na přípravu a vykonání zkoušky po ukončeném vzdělávání v základním kmeni v délce alespoň pět pracovních dnů a atestační zkoušky v délce alespoň deset pracovních dnů. Tento nárok by měl být ještě v letošním roce uzákoněn pro všechny dotčené zaměstnance," doplnilo MZd.

Podle MZd organizace, které loňské protesty pořádaly, také nenaplnily své přísliby. "Organizace skutečně protest odvolaly, nicméně podle informací z nemocnic není patrné zapojení většího počtu lékařů do služeb, než jak tomu bylo před protestem," uvedlo ministerstvo ve vyjádření. Podle Kubka komora nic takového neslíbila, protože přesčasová práce je rozhodnutím každého zaměstnance.