SPOR O PENÍZE VE ŠKOLSTVÍ

Peníze pro školy rozdělují vládu. Ministr Bek následuje rétoriku hnutí ANO, říká Pekarová

SPOR O PENÍZE VE ŠKOLSTVÍ
Peníze pro školy rozdělují vládu. Ministr Bek následuje rétoriku hnutí ANO, říká Pekarová

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Více peněz pro školství je problém, který rozděluje vládní koalici, respektive především koalici Spolu a hnutí STAN. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) schytal o víkendu kritiku od jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS), který Beka označil za politického neumětela kvůli stylu komunikace vzhledem k problémům jeho oboru a hrozbě další stávky. Ke kritice se pro Echo24 přidala také šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Bek argumentuje tím, že od května požaduje ve všech jednáních o rozpočtu o tři miliardy více, než má školství nyní.

Kuba o víkendu v ČT kritizoval Beka, nazval ho politickým neumětelem. Vyčetl mu styl komunikace, podobným způsobem podle něj resort řídit nelze. Podotkl, že v září loňského roku při začátku školního roku ministr o žádných problémech nehovořil a o měsíc později zjistil, že nemá peníze a že systém je dlouhodobě neudržitelný. Kuba poprosil i premiéra Fialu, aby se věci věnoval, postup STAN a ministra považuje za velmi neobratný. Podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka ale Bek „sklízí, co nezasel“.

Kritiku Bek považuje za nespravedlivou a pokryteckou. „Kvituji nicméně jeho (Kubovo) vyjádření, že ‚školství je jedna z nejdůležitějších věcí, které máme‘, a vláda pro něj proto musí zajistit adekvátní rozpočet,“ uvedl. „V tom se naprosto shodneme. Věřím, že stejně bez obalu tyhle věci řekne i svým spolustraníkům,“ dodal.

Ministr podotkl, že je zastáncem toho, že chybějící peníze pro školství musí najít vláda, nikoli že nedostatek mají vyřešit obce a kraje ze svých rozpočtů. „Věřím také, že deklarovanou prioritu vzdělání si vezme za své celá vláda a promítne to odpovídajícím způsobem do rozpočtu. Od května požaduji ve všech jednáních o rozpočtu ještě o tři miliardy více, než je tam dnes,“ dodal Bek.

Podobně jako Kuba nicméně hovoří také šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „Největší problém vidím v tom, že debata probíhá pouze o finančních prostředcích, ačkoliv těch je ve školství čím dál víc. My musíme také řešit kvalitu vzdělávání, jeho obsah, specializace učňovských oborů, vysoký počet odkladů nástupu do školy a tak dále… Je toho opravdu mnoho,“ řekla Pekarová Adamová pro Echo24.

„A přesně tohle byl od ministra školství čekala. Bohužel jsme v poslední době svědky, že jen postupně navyšuje své rozpočtové požadavky, tu čtyři miliardy, tu jedna a tak dále… Ale zmíněná kritéria moc řešit nechce,“ míní šéfka dolní komory. „Od pravicové vlády ovšem občané oprávněně čekají, že nebude rozhazovat a dá peníze skutečně tam, kde jsou potřeba. Ministr Bek v tomhle bohužel spíše následuje rétoriku hnutí ANO a chápu, když to pravicovým politikům vadí,“ dodala.

Vlček: Situace je neudržitelná

Po krátké době jde o další ostrá vyjádření koaličního politika na adresu vládního partnera. Kritiku si nedávno vysloužil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) za jmenování Petra Zahradníka svým zmocněncem pro euro, ač na znovuobsazení funkce národního koordinátora pro přijetí eura nebyla ve vládě shoda. Záležitost vyústila v první koaliční dohodovací řízení, po němž Dvořák místo zmocněnce zrušil.

První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček pro Echo24 řekl, že chápe, že má hejtman Kuba před volbami. „Pan hejtman za ODS (na bilboardech se za to ale nejspíš stydí) nepochybně ví, že ODS je ve vládě a návrh státního rozpočtu předkládá sněmovně vláda,“ uvedl Vlček. „Starostové budou i nadále přesvědčovat své vládní kolegy o prioritě oblasti školství a nutnosti navýšit jeho rozpočet pro rok 2024. Pro následující roky upozorňujeme, že je situace neudržitelná a je nutné přistoupit k systémovým změnám,“ dodal Vlček.

Bek uvedl, že pokud jde o letošní rozpočet školství, je třeba si přiznat, že se koalice rozhodla jít delší, zato horší cestou postupných korekcí původního nerealistického škrtu, který v květnu 2023 činil 30 miliard. „Na základě dat MŠMT od května koaličním kolegům vysvětluji, že pro rok 2024 potřebujeme o 40 miliard více. Dnes už máme z této částky 37 miliard a chybí poslední tři, o jejichž potřebnosti vládu znovu a znovu přesvědčuji. Stejně jako o tom, že má-li být školství skutečně prioritou, musí vláda zajistit odpovídající prostředky i v dlouhodobém horizontu, určené třeba podílem na HDP, jako je tomu u obrany,“ uvedl Bek na sociální síti X.

Ministr už dříve avizoval, že výhledově by chtěl zavést změny v pravidlech přerozdělování peněz. Podle něj neodpovídají současným potřebám. A lepší přehled než ministerstvo, které dnes peníze školám zasílá, mají konkrétní obce nebo kraje. Zřizovatelé by tak podle Beka mohli o tom, na kolik pozic má která škola nárok, rozhodovat sami.

 

Jan Křovák