Průměrný plat učitele má být zákonem stanoven od roku 2024 na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR za předminulý rok. Průměrný učitelský plat by se pohyboval kolem 60 tisíc korun. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou sněmovna v prvním kole schvalování podpořila. Podle některých spíše ekonomických expertů je ale problém v tom, že vláda neříká jasně, kde na další zvyšování platů vezme peníze, naopak zástupci učitelů§ říkají, že šetřit na školství by bylo krátkozraké. Analytička z organizace Učitel naživo Kateřina Konrádová pro deník Echo24 řekla, že novela je krok správným směrem.

Národní rozpočtová rada (NRR) ve své analýze uvedla, že by vláda měla co nejdříve představit strategii konsolidace státní kasy. V posledních týdnech se však na vládní úrovni rozbíhá diskuse o opatřeních vedoucích ke zlepšení tohoto salda, přičemž jejich konkrétní podoba by měla být známá v prvním pololetí roku 2023.

„NRR oceňuje, že tato debata byla otevřena, a že jsou diskutována opatření nejen na výdajové, ale i na příjmové straně. I nadále totiž platí teze NRR, že za předpokladu, že nedojde k úpravě tří hlavních výdajových bloků – důchody, zdravotnictví a školství, nelze snížení aktuální strukturální nerovnováhy realizovat pouze redukcí výdajů, a že tedy bude nutné přistoupit ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů,“ uvedla NRR ve své analýze.

Kabinet Petra Fialy přišel s dalším zvýšením platů, tentokrát těch učitelských, které mají být od roku 2024 zákonem stanoveny na cca 1,4násobku průměrné hrubé měsíční mzdy v Česku. Odborníci nicméně letos již poněkolikáté zmiňují, že vláda slibuje zvyšování platů, aniž by konkrétně řekla zdroje, z nichž hodlá peníze brát.

Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů byl loni podle Českého statistického úřadu 46 843 Kč, což odpovídalo 115 procentům průměrné celorepublikové mzdy. Letos by to podle propočtů ministerstva školství mělo být 113 procent a v roce 2023 asi 110 procent průměru. Vláda ve svém programu slíbila platy pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy. Zakotvení pravidla o výši učitelských výdělků předpokládá novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou dnes v prvním čtení schválili poslanci. Ministerstvo školství podle své mluvčí Anety Lednové počítá s nárůstem platů na 130 procent průměru od roku 2024.

Celostátní průměrná mzda dosáhla loni podle statistiků 37 839 korun. V roce 2024 by měl průměrný plat pedagogů při schválení novely dosáhnout podle odhadů školských odborů výše 57 151 korun, tedy 125 procent průměru v Česku. V roce 2025 by byla průměrná odměna pedagoga 60 845 korun, což by mělo být 127 procent k odhadované průměrné mzdě.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy nicméně vláda musí vláda jasně říci, odkud peníze půjdou, jinak se podle něj jedná o populismus na účet daňových poplatníků. „Taková ‚vánoční nadílka‘ může dávat z ekonomického i sociálního hlediska smysl, avšak v době hluboce deficitního hospodaření státního rozpočtu by politici měli jedním dechem říci, kde ne to vezmou. Protože jinak výrazné přidávání učitelům znamená jen populismus a hlavně další díru ve veřejných financích,“ uvedl v komentáři zaslaném deníku Echo24 Kovanda.

„Jestliže politici neosvětlí, jak ji chtějí zalepit, znamená to, že ji zalepí občan. Ten občan, na jehož „triko“ si politik půjčí peníze u českých i zahraničních bank, fondů či spekulantů. Z těchto peněz politik přidá učitelům, zvláště před Vánoci za to získá politické body, které se budou hodit u další volební kampaně. A ty peníze pak i s tučným úrokem uhrazeným českým i zahraničních bankám, fondům i spekulantům zase zaplatí nebohý občan,“ dodal Kovanda.

Uzákonění výše učitelských platů vychází z programového prohlášení vlády, podle nichž budou příjmy vyučujících činit 130 procentech průměrné mzdy. Celková výše finančních prostředků určených na platy pedagogických pracovníků má podle novely odpovídat v měsíčním průměru na jeden úvazek „nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok“. Podle Marka Výborného (KDU-ČSL) změna umožní ředitelům škol lépe ohodnotit kvalitní učitele.

Pedagogická komora (PK) ve vyjádření zaslaném deníku Echo24 uvedla, že v roce 2024 by v případě schválení novely zákona o pedagogických pracovnících byly garantovány finanční prostředky na platy pedagogických pracovníků, současná vláda se tím zaváže sama sebe k plnění svého programového prohlášení, které v roce 2022 a 2023 nesplní.

Doba není ideální, ale šetřit na školství je nesmysl

Podle šéfa Pedagogické komory Radka Sárköziho ale garantovat finance pro jednu část školského rozpočtu a ponechat bez garance například finance na platy nepedagogických pracovníků může vést k tomu, že se ostatní výdaje nebudou zvyšovat, nebo se dokonce sníží. „Ředitelé škol budou následně nuceni žádat o převedení finančních prostředků určených původně na nenárokové části platů pedagogických pracovníků na platy nepedagogických pracovníků. Přes výtky změnu podporujeme, protože dosavadní zkušenosti ukázaly, že původní slib z roku 2003 ohledně 130 % průměrné mzdy v ČR pro učitele stále nebyl splněn,“ uvedla PK.

Pokud by podle PK v budoucnosti chtěly vlády šetřit, nezbudou jim jiné nástroje než snižovat počty pedagogických pracovníků, jako například nedávno avizované propouštění asistentů pedagoga, nebo zvyšovat rozsah přímé pedagogické činnosti učitelům a ředitelům škol.

Odbornice z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a analytička organizace Učitel naživo pro Echo24 uvedla, že ekonomická situace sice není přidávání peněz nakloněna, přesto stát nesmí na školství šetřit. „Novela zákona o pedagogických pracovnících navrhuje garanci odměňování těchto pracovníků v průměru na úrovni 130 % průměrné mzdy v ČR. Jedná se o krok správným směrem, protože české školství je dlouhodobě podfinancované a je potřeba investovat zejména do lidí, kteří ho tvoří. A jsou to právě učitelé, kteří mají největší vliv na výsledky žáků,“ uvedla pro Echo24 Konrádová.

„Současná vláda se zavázala ve svém programovém prohlášení, že zajistí výdaje do školství na úrovni 5,2 % HDP a rovněž garanci platů pedagogických pracovníků v průměru na úrovni 130 % průměrné mzdy v ČR. Oba závazky je potřeba udržet, stát nesmí na školství šetřit. Vzdělávání je nejlepší investicí do budoucna, protože prosperita každé země je úzce spjata s kvalitou vzdělávání,“ dodala Konrádová s tím, že profese učitele je velmi náročná a musí být dostatečně atraktivní. „Finanční ohodnocení je přitom jednou z klíčových bariér odrazujících lidi od této profese. Zvýšení platů a další pozitivní kroky navrhované novely (zejm. zvýšení kvality studentských praxí a podpora učitelů po nástupu do profese) pomohou přilákat a udržet kvalitní učitele,“ řekla deníku Echo24 Konrádová.

Odborníci zároveň upozorňují, že úroveň učitelských platů spoluurčuje dlouhodobou atraktivitu učitelské profese a zájem o ní. Atraktivitu vyžaduje nejen potřeba zajištění dostatku učitelů, ale umožňuje uplatňovat výběrovost s důrazem na kvalitu práce učitelů. „Jde však o dlouhodobé procesy formování kvality učitelského sboru země skrze průběžné příchody a odchody do a z profese. Proto lze dopady výše učitelských platů na zájem o profesi, kvalitu práce učitelů a kvalitu výuky a vzdělávací výsledky žáků vysledovat až s odstupem dlouhých let, či dokonce dekád,“ uvedli ve své studii Daniel Münich a Vladimír Smolka z think tanku IDEA.

Předloha, kterou nyní projedná sněmovní školský výbor, má také například od příštího školního roku umožnit odborníkům s vysokoškolským vzděláním učit až tři roky na druhých stupních a středních školách i bez učitelské kvalifikace.