Někteří lidé se v minulém roce možná těšili, že brzy odejdou do předčasného důchodu. S tím však vláda učinila konec, když zkrátila limit z pěti na maximálně tři roky před řádným termínem. Už rok se čeká na odpověď, zda tím porušila jejich legitimní očekávání, tedy zda jim neprávem skokově zamezila vstoupit do penze. Ústavní soud dostal stížnost v listopadu minulého roku a k dispozici má už i protiargumenty vlády.

Už podruhé hnutí ANO u Ústavního soudu tvrdí, že vláda sebrala lidem něco, na co už měli nárok. V prvním případě šlo o snížení mimořádných valorizací penzí v minulém roce a Ústavní soud dal nakonec zapravdu vládě Petra Fialy (ODS). Tentokrát se hraje o to, zda bylo legitimní bez přechodného období srazit možnost odejít do předčasného důchodu z pěti na tři roky před řádným termínem.

Novela, na kterou stížnost míří, už od října minulého roku zpomaluje valorizace a zpřísňuje předčasné penze. Je součástí širších penzijních změn a jejím cílem je zbrzdit zadlužování a růst výdajů v penzijním systému. Zákon zkracuje možnost jít do penze dřív z pěti na tři roky, zvyšuje krácení předčasného důchodu, stanovuje podmínku 40 let placení odvodů a ruší valorizaci zásluhové části do řádného důchodového věku.

Jenže podle hnutí ANO z novely během procesu v parlamentu vypadla zásadní část, která měla umožnit přechodné období dlouhé 13 měsíců. Místo toho podle hnutí postavila občany v předdůchodovém věku do situace, kdy se museli urychleně rozhodnout, zda odejít ještě za původních podmínek o pět let dříve, nebo přijít na další roky a měsíce o možnost předčasného odchodu.

Vláda má pochopitelně jiný názor, jak ukazuje zaslaná argumentace k soudu, kterou Úřad vlády zveřejnil kvůli žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dříve argumentoval i tím, že vláda a jeho úřad už na jaře avizovaly hlavní parametry změn. Podle vlády o tom svědčí i to, že očekávání změny vedlo k další vlně předčasných důchodů ve snaze stihnout původní podmínky. Ve své argumentaci sice připouští, že mohla svými kroky někomu zmařit budoucí plány odejít do předčasného důchodu dříve, odmítá však, že by to šlo považovat za překažení již vzniklého nároku.

„Předčasný odchod by měl být svým účelem výjimečným řešením pro občany, u nichž v období krátce před dosažením důchodového věku náhle nastanou okolnosti, které jim neumožňují pokračovat ve výkonu ekonomické aktivity až do dosažení důchodového věku, např. proto, že ztratí zaměstnání, dojde u nich k náhlé změně zdravotního stavu, nastanou u nich rodinné důvody bránící nebo ztěžující výdělečnou činnost apod. Odchod do předčasného důchodu by tedy ze své podstaty neměl být předmětem dlouhodobějšího plánování, taktizování a spekulativního uvažování,“ argumentuje mimo jiné vláda s tím, že stejně tak není možné o předčasný důchod žádat zpětně, ale vždy až ode dne podání žádosti, a také to nelze považovat za odebrání vzniklého nároku.

Vláda pak například uvádí, že novela nezbavila možnosti odejít do předčasného důchodu dříve nikoho, kdo před její účinností splňoval podmínky. „Teprve v případě, že se dožije věku stanoveného právní úpravou účinnou v době, kdy tohoto věku skutečně dosahuje, a splnil-li současně další zákonem stanovené podmínky, lze hovořit o vzniku nároku na starobní důchod. K nepřiměřenému zásahu do legitimního očekávání by došlo teprve v případě, že by nárok, který již vznikl, byl odebrán. Posun věkové hranice před vznikem nároku na starobní důchod však takový nepřiměřený zásah nepředstavuje,“ tvrdí vláda.

Kdy dojde k posunu v projednávání, či zda kupříkladu soud opět přistoupí k veřejnému jednání, není jasné a nelze to nyní komentovat, jak už dříve pro deník Echo24 uvedla mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi. „Průměrná délka řízení o plenární věci je 10 měsíců. Jde však pouze o statistický údaj, který nijak neodráží faktory jako je složitost kauzy nebo rozsah spisového materiálu. Statistika navíc vychází i z řízení, která skončila například procesním odmítnutím. Konkrétní termín rozhodnutí (a příp. vyhlášení) tedy nelze předem odhadovat nebo o něm jakkoliv spekulovat. Rovněž rozhodnutí o nařízení ústního jednání je v gesci pléna.“ uvedla tehdy mluvčí s tím, že až v případě stanovení termínu vyhlášení či veřejného jednání dojde ke zveřejnění.

S prvním podáním k Ústavnímu soudu už letos hnutí ANO neuspělo, když jeho poslanci napadli zkrácení poslední mimořádné valorizace. I zde trvalo rozhodování soudců přes osm měsíců. Vláda loni v čase vysoké inflace jednorázově upravila mechanismus mimořádné valorizace.