Ve městech na ně narazíte stále častěji. Pevné radary pro měření rychlosti si radnice oblíbily nejen kvůli jejich preventivní funkci. Pokuty za rychlost fungují také jako zajímavý zdroj příjmů pro městský rozpočet. Jen v Praze, kde agenda dopravních přestupků přešla od léta z magistrátu pod jednotlivé městské části, jsou měřených úseků desítky. Dohromady je v hlavním městě 96 kamer měřících rychlost a dalších 18 kamer, které zaznamenávají projetí křižovatky na červenou. Kde si dát pozor? Přinášíme kompletní seznam monitorovaných úseků v hlavním městě.

Ani Svaz měst a obcí nemá podrobnou statistiku, kolik samospráv pevné radary pro měření rychlosti aktuálně využívá. „Z našich diskusí s členskými obcemi však vyplývá, že zájem o tuto technologii v posledních letech roste,“ uvedla pro Echo24 mluvčí Svazu měst a obcí Alexandra Kocková.

„Hlavními důvody jsou potřeba zvyšovat bezpečnost na silnicích, prevence dopravních nehod a možnost efektivního vymáhání dopravních předpisů. Zavádění pevných radarů je zároveň často součástí komplexnějších strategií obcí a měst zaměřených na zklidnění dopravy a zlepšení kvality života jejich obyvatel,“ dodává Kocková.

V neposlední řadě může jít také o významný příjem městského rozpočtu, což dobře ilustruje případ středočeských Říčan. Jak už jsme dříve psali, v Říčanech je 66 funkčních radarů, které v loňském roce vygenerovaly příjmy z pokut ve výši 74 milionů korun. Tato částka představuje téměř 10 procent městského rozpočtu.

Počet kamer postupně navyšují i velká města. Ukázkovým příkladem je Praha, která nainstalovala první kamery úsekového měření už v roce 2006. V roce 2010 pak otestovala také první kamery měřící okamžitou rychlost – v Praze 6, blízko tramvajové zastávky Ořechovka ve směru do centra města.

Z Ročenky dopravy, kterou vydává Technická správa komunikací, vyplývá, že se od té doby pevné radary měřící rychlost rozšířily na 96 lokalit v metropoli, přičemž na 58 místech jde o úsekové měření a na 38 místech jsou umístěny kamery s technologií okamžitého měření rychlosti.

Podle dat TSK klesl počet přestupků v lokalitách s instalovaným úsekovým měřením z počátečních 30 až 60 procent (v roce 2006) na rozmezí od 1 do 5 procent vozidel.

Kamery nesledují už jen rychlost

Méně početné jsou pak kamery schopné zaznamenávat projetí křižovatky na červenou. Takto monitorovaných křižovatek je v hlavním městě pouze 18. A kamery tam jsou často kombinovány právě s okamžitým měřením rychlosti.

Kde si dát pozor na semafor i rychlost? V Praze 2 jsou kombinací těchto technologií osazeny například křižovatky ulic Legerova a Rumunská, Sokolská a Ječná nebo Střelničná a Ďáblická v Praze 8. Kompletní seznam přinášíme v přehledných tabulkách.

Moderní radary jsou stále sofistikovanější a dokážou detekovat celou paletu přestupků, například nedovolené odbočení nebo telefonování za jízdy. Zatím jde o minoritní záležitost. Některé takové kamery ale už v Praze v provozu jsou.

Například v ulici Československé armády v Praze 6 je už více než deset let instalováno zařízení, které umožňuje zaznamenávat přestupky řidičů nedání přednosti chodcům na přechodu. Nedaleko odtud, v ulici Evropská, zase kamery už dva roky sledují, zda řidiči nepoužívají neoprávněně pruh vyhrazený pro vozy MHD a taxislužby. Systém funguje na bázi rozpoznávání autobusů a umí porovnávat registrační značky s databází vozů taxi.

Podle aktuálních informací ale kamera na Evropské pokuty ani po dvou letech stále nerozesílá. Před pár dny na to upozornil server Autosalon.tv. „Zařízení VJP je technicky připravené tato podezření na přestupek zasílat, ale stále to naráží na způsob posuzování a následného vybírání pokut. Zde podle nám dostupných informací k žádnému posunu nedošlo, k odesílání podezření na spáchání přestupku tedy nedochází,“ vysvětlila mluvčí TSK Barbora Lišková.

Magistrát ztratil nad přestupky kontrolu

Pokuty za přestupky zaznamenané pomocí stacionárních kamer dříve inkasovalo hlavní město. Od letošního července ale došlo k zásadní novince, kdy agenda dopravních přestupků přešla z magistrátu na jednotlivé městské části. Magistrát, který od července funguje jen jako odvolací orgán, s touto změnou nesouhlasil.

„Změna příslušnosti v projednávání přestupků se dle našeho názoru občanů Prahy dotkne rozhodně citelněji než jakákoliv jiná doposud mediálně řešená změna například v bodovém hodnocení, případně změna trestů (pokut) za přestupky. Tato schválená změna se zcela jistě dotýká i komfortu při vyřizování záležitostí občanů v těchto agendách,“ odpověděl redakci deníku Echo24 mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.