Německu se vyplatily investice do přistěhovalců, kteří tak získávají vyšší vzdělání, lepší jazykové dovednosti a výhody na trhu práce. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil Thomas Liebig z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který novinářům představil zprávu o stavu integrace migrantů a jejich potomků v Německu. Jako úspěch Liebig zmínil vysokou zaměstnanost migrantů, která překonává srovnatelné země Evropské unie, problematické ale podle něj zůstává zapojení nejméně vzdělaných přistěhovalců do pracovního trhu a do společnosti.

„Výsledky migrantů na trhu práce jsou ve srovnání s ostatními zeměmi dobré. V roce 2022 dosáhla míra jejich zaměstnanosti rekordní úrovně 70 procent, a byla tak výrazně vyšší než v jakékoli jiné srovnatelné unijní zemi,“ řekl Liebig. Za pozitivní přínos označil širokou jazykovou podporu, což vedlo k významnému zlepšení vybavenosti přistěhovalců oproti jiným státům EU.

Výzva je zaměstnání lidí s nízkým vzděláním

Integrace přistěhovalců s velmi nízkým vzděláním, tedy nejvýše se základním, do trhu práce a do společnosti znamená podle Liebiga nadále výzvu. Tato skupina tvoří více než šestinu mezi migranty, jejich podíl za posledních deset let roste. Jen polovina z nich pracuje a jen čtvrtina dosáhla po alespoň pěti letech pobytu pokročilé jazykové znalosti. Zástupce OECD zmínil také to, že jen polovina přistěhovalců, kteří v Německu žijí déle než deset let, má německé občanství.

Německu se podle Liebiga daří zapojovat do vzdělávacího systému děti, které se migrantům v zemi narodí. Výrazně horší je to naopak s dětmi, které do Německa jako migranti přichází.

V Německu narozené děti přistěhovalců dosahují lepších školních výsledků než v jiných srovnatelných zemích. Jejich studijní výkon se od roku 2000 výrazně zlepšil a přechod na domácí výuku během pandemie nemoci covid-19 vedl jen k mírnému zhoršení. Zcela jiná je ale situace dětí, které do Německa přišly jako migranti. Jejich výkon je horší než ve srovnatelných cílových státech a stále se zhoršuje i v porovnání s dětmi narozenými v Německu. Přispět k tomuto nepoměru podle OECD mohla i pandemie.

Výzvou je podle OECD také diskriminace. Pětina lidí z neunijních států má pocit, že jsou diskriminovanou skupinou. Tento pocit stále roste. Sociální integrace je ale příznivá, v relativní chudobě žije výrazně méně migrantů než v jiných státech. Mezery existují v zapojení do společenského a politického života, i to se ale za posledních dvacet let zlepšilo.

Německo má nejvíc přistěhovalců po USA

Německo je po Spojených státech mezi státy OECD v absolutních číslech zemí s druhou největší přistěhovaleckou populací, proto je integrace ve spolkové republice ústředním politickým tématem. V Německu s 84 miliony obyvatel žilo v roce 2022 přes 14 milionů přistěhovalců. Od roku 2022 přišlo do země dalších asi 600.000 žadatelů o azyl a přes jeden milion válečných uprchlíků z Ukrajiny.

„Migranti do Německa přicházejí z různých zemí a z odlišných socioekonomických skupin. Také důvody, které je k příchodu motivovaly, jsou velmi rozdílné. Proto se také velmi odlišuje potřeba jejich integrace,“ uvedla zpráva OECD.

K významným skupinám přistěhovalců v Německu tradičně patří ti ze Středomoří, mimo jiné Turci, kteří pomáhali s poválečnou obnovou Německa. Patří sem i vysídlenci německého původu ze střední a východní Evropy. V posledních deseti letech přicházelo do Německa nejvíce imigrantů v rámci volného pohybu v EU. Význam této kategorie podle OECD nyní klesá a rostou naopak snahy získat kvalifikované pracovníky z neunijních zemí. „K tomu je navíc Německo důležitou cílovou zemí pro uprchlíky, kteří utíkají ze svých vlastí před válkou a pronásledování,“ poznamenala OECD.