O těžbě surovinového pokladu na Cínovci chce polostátní ČEZ rozhodnout ještě letos, čeká se na finální studii proveditelnosti těžby lithia v Krušných horách. Němci už mezitím z druhé strany hranice staví vlastní továrnu na výrobu velkokapacitních baterií, takzvanou „gigafactory“, jejíž výstavba je v plánu i na české straně. ČEZ ale musí ještě vyřešit otázku financování celého projektu.

Lithium je stříbrolesklý, vodivý měkký kov, o kterém se mluví jako o surovině budoucnosti. Jeho ložiska se vyskytují na území ČR ve dvou lokalitách. Ve Slavkovském lese a převážná většina (84 %) na Cínovci v Krušných horách. Celkem by podle kvalifikovaných odhadů geologů mohlo být v Česku ukryto kolem 3 % doposud známých ložisek lithia. To se s příchodem elektromobilů stává naprosto zásadní surovinou pro výrobu baterií pro elektrická auta. Stejně jako nikl, kobalt, mangan nebo měď, které proto EU v březnu také zařadila na seznam „kritických surovin“. Očekává se, že zájem o něj v budoucnu stále poroste.

Téma těžby lithia u nás se opět otevřelo před volbami v roce 2017, kdy Andrej Babiš (ANO) obvinil ČSSD z toho, že připravuje prodej těžby lithia australské společnosti EMH (European Metals Holdings), s níž následně po vyhraných volbách vypověděl memorandum. Stát později vykoupil práva na těžbu od australských těžařů zpět prostřednictvím ČEZ, který koupil většinu v tuzemské firmě Geomet.

Mluvčí ČEZ Soňa Holingerová tento týden potvrdila, že rozhodnutí společnosti ohledně záměru těžit lithium na Cínovci má padnout během letošního roku, čeká se však stále ještě na dokončení již rozpracované finální fáze studie proveditelnosti, která je předpokladem rozhodnutí projekt výroby lithia posunout do fáze příprav financování projektu.

S těžbou lithia na Cínovci souvisí také projekt výstavby takzvané „gigafactory“ na pozemku bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov 1 na Chomutovsku, do níž by rád investoval také polostátní ČEZ. Původně se předpokládalo, že by na projekt továrny mohly být využity peníze z fondu spravedlivé transformace. ČEZ ale nakonec od tohoto záměru ustoupil, prioritou je prý těžba lithia.

ČEZ: Lokalitu pro gigafactory neopouštíme

„Lokalitu ani projekt gigafactory neopouštíme, jen budeme hledat jiné finanční zdroje. Ale časově urgentnější je nyní projekt těžby lithia,“ uvedla mluvčí ČEZ Holingerová.

Na druhé straně hory připravují obdobný projekt také Němci, jde totiž pořád o jedno geologické ložisko, které je těžitelné z obou stran hranice. Jak v projektu těžby, tak ve výstavbě továrny na bateriové články se ovšem naši sousedé dostali o poznání dál. Do těžby tam nedávno významně investoval velký německý konglomerát AMG, který před rokem (v květnu 2022) položil základní kámen vlastní německé „gigafactory“.

Mluvčí ČEZ Roman Gazdík před několika týdny pro deník Echo24 řekl, že český a německý projekt postupují nezávisle na sobě: „Každý projekt má jiného majitele, povolovací procesy probíhají v obou státech jiným způsobem atd. Jde ale geologicky o jedno ložisko, takže dává smysl s německou stranou spolupracovat. Zároveň je dobré se koordinovat v rámci povolovacích procesů, kde se posuzují přeshraniční vlivy projektu. Jsme s německou stranou tedy v kontaktu a koordinujeme se například v případě seismiky a hydrologie.“

V minulých prohlášeních firma ČEZ mluvila o studii proveditelnosti v roce 2021, později v roce 2023 s tím, že by se těžba mohla rozběhnout v roce 2026. Zatím však není jasné, jak bude znít finální rozhodnutí. Gazdík uvedl, že projekt těžby a výstavba továrny na baterie spolu sice úzce souvisí, ale projekty nejsou vzájemně podmíněné.

Většina světových průmyslově využitelných zásob lithia se nachází v Chile, Bolívii, USA, Argentině, Číně a také v Austrálii. Nová a obrovská ložiska byla v poslední době ale objevena také v Africe, například v Zimbabwe, ale i jiných státech, kde do těžby masivně investuje především Čína.

Druhá gigafactory má vyrůst v Líních

Zájem o vybudování továrny na baterie v Česku projevil i německý koncern Volkswagen, který má vytypovanou lokalitu na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Ve středu se tam k investorskému záměru v hodnotě 120 miliard korun konalo veřejné slyšení. Jenže automobilka se stále rozhoduje mezi ČR, Maďarskem a Polskem.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko nicméně Právu řekl, že pokud se Volkswagen rozhodne od stavby ustoupit, technologický park by mohl zbudovat jiný investor. „Pokud by to nebyl Volkswagen, zájemci tady jsou. Určitě by s nimi musela proběhnout podobná debata, jako teď probíhá s Volkswagenem,“ prohlásil Očko.

S podobným záměrem gigafactory v ČR přišel také jihokorejský gigant LG, preferoval by ale lokalitu v Moravskoslezském kraji. České úřady průběh vyjednávání nekomentují.