NAPĚTÍ U KOSOVA

Srbská armáda uvedla kvůli Kosovu své jednotky do stavu zvýšené pohotovosti

NAPĚTÍ U KOSOVA
Srbská armáda uvedla kvůli Kosovu své jednotky do stavu zvýšené pohotovosti

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Srbská armáda uvedla v pondělí večer na pokyn prezidenta Aleksandara Vučiče své jednotky do stavu zvýšené pohotovosti. Reagovala tím na napětí v sousedním Kosovu. Informovala o tom agentura AFP.

"Srbský prezident (...) nařídil srbské armádě, aby byla v nejvyšším stupni bojové připravenosti, tedy na úrovni použití ozbrojené síly," sdělil v prohlášení srbský ministr obrany Miloš Vučević. Náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilović uvedl, že jej prezident Vučič vyslal ke hranicím s Kosovem.

"Situace je tam složitá," řekl Mojsilović v neděli večer v rozhovoru s televizí Pink cestou do města Raška na jihozápadě země, zhruba deset kilometrů od hranic s Kosovem. Žádá si podle něj "přítomnost srbské armády podél administrativní linie", což je termín používaný srbskými orgány pro označení hranice s Kosovem. Podle srbského ministerstva vnitra "všechny jednotky" přechází "okamžitě pod velení náčelníka generálního štábu". Srbská premiérka Ana Brnabičová minulý týden uvedla, že situace s Kosovem je "na pokraji ozbrojeného konfliktu".

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku války a náletů NATO. Srbsko nezávislost neuznává a Kosovo stále považuje za součást svého území. Rovněž asi 50.000 Srbů žijících na severu Kosova neuznává autoritu vlády v Prištině. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina států OSN, z EU ho neuznávají Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr.

Priština začátkem prosince vyslala na sever stovky policistů z řad kosovských Albánců. Učinila tak poté, co kosovští Srbové v listopadu opustili svá místa v kosovských institucích, včetně policie, na protest proti snaze Prištiny donutit kosovskosrbské obyvatelstvo používat výhradně kosovské registrační značky vozidel. Srbové v reakci na zvýšenou přítomnost kosovské policie 10. prosince postavili na severu země barikády, které od té doby ochromují dopravu na dvou hraničních přechodech.

Krátce před odjezdem generála Mojsiloviče do pohraniční oblasti zveřejnilo několik srbských médií na sociálních sítích video, na kterém jsou slyšet výstřely. Situaci popisují jako "boj", k němuž došlo, když se kosovské síly snažily rozebrat barikádu. Kosovská policie to okamžitě popřela a na svém facebookovém profilu napsala, že se žádné střelby neúčastnila.

Kosovská média uvedla, že v oblasti střelby se nacházela hlídka kosovských sil pod vedením kosovské mise Severoatlantické aliance KFOR. Hlídka KFOR byla podle kosovského ministra vnitra Xhelala Sveçly napadena. Kosovská mise NATO oznámila, že vyšetřuje střelbu ze "25. prosince v blízkosti hlídky mise NATO v Kosovu". "Nedošlo k žádným zraněním ani materiálním škodám," uvedla v prohlášení.

 

27. prosince 2022