V půlce dubna Nejvyšší soud Spojeného království vynesl přelomový rozsudek. Tvrdí v něm, že právní definice ženy se má zakládat na biologickém pohlaví. Tedy právo má pohlížet na trans ženy jako na muže a na trans muže jako na ženy. Můžeme to číst jako tečku za dlouhým ústupem transgenderismu v Británii. Přitom to není tak dávno, co se zdálo, že otázka „Co je žena?“ je v Británii nezodpověditelná.

Například nynější labouristický premiér, tehdy šéf opozice, Keir Starmer v roce 2021 prohlásil, že není správné tvrdit, že pouze ženy mohou mít děložní čípek. Podobně mluvil ministr zahraničí David Lammy. Ten dokonce říkal, že trans ženy si mohou nechat děložní čípek narůst. Ještě před deseti měsíci ministryně školství Bridget Phillipsonová tvrdila, že z právního hlediska je ženou i muž s certifikátem o změně pohlaví. Po rozsudku Starmer i Phillipsonová změnili svůj názor.

Opoziční konzervativci je nyní obviňují z pokrytectví. V otázce trans lidí ale pokrytectví procházelo napříč politickým spektrem. Bylo to za dlouhé vlády konzervativců v letech 2010 až 2024, kdy došlo k největšímu nástupu trans ideologie. Tehdejší vláda plánovala ulehčit změnu pohlaví a tehdejší ministryně pro rovnost Penny Mordauntová prohlásila, že počátečním východiskem reforem v této oblasti je uznání, že „trans ženy jsou ženy“. Teprve v posledních dvou letech Konzervativní strana změnila názor, když zjistila, že jde o toxické téma, které lze využít proti labouristům.

Rozsudek tak není vítězstvím konzervativců, ti se na něm jen snaží přiživit. Ve skutečnosti hlavní tlak na změnu přišel zleva. Je to vidět i na povaze sporu, o kterém rozhodoval Nejvyšší soud. Týkal se skotského zákona (Skotsko má v mnoha oblastech velkou autonomii) nařizujícího kvóty pro ženy v podnikových radách. Otázkou bylo, zda na místa vyhrazená pro ženy mohou nastoupit i biologičtí muži považující se za ženy. Zákon u soudu napadly feministky starého typu, které po celou dobu proti transgenderismu v Británii vedly ofenzivu (asi nejznámější představitelkou je autorka Harryho Pottera J. K. Rowlingová, která si na oslavu rozsudku zapálila vítězný doutník). Ty totiž před lety s hrůzou zjistily, že transgenderismus má negativní dopad hlavně na ženy. Od faktu, že trans ženy začaly vytlačovat biologické ženy z interních kvót Labouristické strany, přes požadavek na právo vstupu trans žen do sociálních zařízení určených pro ženské oběti sexuálního násilí, na ženské záchody a převlékárny až po skandál, kdy násilník byl umístěn do ženské věznice, jelikož se prohlásil za ženu. Nemluvě o tom, že exploze pohlavní dysforie, jak zní lékařský termín pro pocit, že se člověk narodil se špatným pohlavím, se projevovala hlavně mezi dívkami. Ty následně byly přesvědčovány k pochybným a neověřeným medicínským zákrokům.

Právě ústřední role starých feministek je nejspíše jedním z důvodů úspěšného potlačení trans ideologie v Británii. I když se je kritici snažili označovat za bigotní, nenávistné, zpátečnické a zapšklé, jejich názory přece jen nešlo tak dobře ignorovat, jako kdyby je pronášeli „staří konzervativní muži“. Zároveň hnutí za práva trans lidí značně přecenilo své síly. Neustálým opakováním mantry „trans ženy jsou ženy“ a trváním na tom, že je třeba respektovat vnitřní identitu člověka bez ohledu na biologická fakta, se rychle chytilo do vlastní pasti, když teorie narazila na realitu.

Britský tisk má živou bulvární a investigativní tradici. Nebál se tedy upozorňovat na nejrůznější skandály a podivnosti. Ať se jednalo o už zmíněné násilníky v ženských věznicích, nebo otázky ohledně diagnostiky pohlavní dysforie u dětí. To vyústilo v revizi lékařského poznání v oblasti dětské pohlavní dysforie pod taktovkou uznávané pediatričky Hilary Cassové. Ta došla k názoru, že současná praxe stojí na vodě. Popírání a relativizace těchto problémů ze strany aktivistů pak transgenderismus definitivně znechutilo i široké veřejnosti.

Britský rozsudek již má celosvětový dopad, Česko ale bývá v kulturních válkách tradičně o několik let pozadu. Ústavní soud loni zrušil povinnost chirurgického zákroku jako podmínku úřední změny pohlaví. Dohnal tak západní praxi v momentě, kdy už se začala zase otáčet. Na podobný rozsudek si tak u nás nejspíš ještě pár let počkáme.