AMERICKÉ ZBRANĚ

USA budou žádat slib od zemí, kterým dodávají zbraně. Česko není výjimka

AMERICKÉ ZBRANĚ
USA budou žádat slib od zemí, kterým dodávají zbraně. Česko není výjimka

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Americký prezident Joe Biden v memorandu vydaném ve čtvrtek večer uvedl SEČ, že země, které obdrží americké zbraně, musí dodržovat mezinárodní právo. Týká se to stovky zemí včetně Česka, které loni nakoupilo americké vrtulníky Viper a Venom a chystá se pořídit stíhačky F-35. Zahraniční vlády zemí musí potvrdit souhlas s dodržováním válečných zákonů i písemně. Změna by měla být současně reakcí na situaci v Gaze. O zprávě informuje BBC.

Americký prezident vydal tento týden memorandum, které by mělo ovlivnit zacházení s americkými zbraněmi všude po světě. Souhlas budou země muset potvrdit i písemně. Země držící americké zbraně musí podle memoranda jednat v souladu s mezinárodním právem. Informace ohledně držení zbraní musí být navíc pravidelně sdíleny s Kongresem a také s prezidentem USA. Země musí také poskytnout záruky, že humanitární pomoc USA je dodávána civilnímu obyvatelstvu zachycenému v konfliktu. Tato změna by měla být odezvou na "přehnanou" reakci Izraele na situaci v Pásmu Gazy.

Mělo by se jednat o stovku zemí, kterých se memorandum týká. Tyto země musí v příštích 180 dnech podepsat již zmíněné písemné ujištění, výjimkou jsou země které jsou momentálně aktivně zapojeny do konfliktu. Válčící státy včetně Izraele mají totiž kratší lhůtu v podobě pouhých 45 dní.

Novinka americké legislativy ovlivní všech 100 zemí včetně Česka, ale aktuálně se hovoří zejména o Izraeli. Od roku 1950 Izrael totiž obdržel nejvíce americké vojenské pomoci ze všech států. Washington každoročně posílá Izraeli na vojenskou pomoc kolem 3,8 miliardy dolarů (88 935 200 000 Kč). Podle slov představitelů administrativy nebyl příkaz zaměřen na žádnou konkrétní zemi, ale spekuluje se o spojitosti s obavou demokratů z izraelské vojenské kampaně.

"Věřím, že rozhodnutí poskytne Bidenovi větší moc k zajištění dodržování mezinárodního humanitárního práva a větší spolupráce při poskytování humanitární pomoci včetně Netanjahuovy vlády," dodává senátor Chris Sen Van Hollen.

Izraelská vojenská kampaň byla vyvolána útokem Hamasu na izraelské území ze 7. října 2023, který má na svědomí 1300 lidí. Dalších 250 lidí bylo zajato jako rukojmí. Pomoc civilnímu obyvatelstvu Gazy byla od začátku války v říjnu výrazně omezena, přičemž představitelé OSN opakovaně varovali, že mnohým hrozí hladomor.

Současně izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že se armáda připravuje na operaci v Rafáhu, kde se ukrývá 1,5 milionu Palestinců. Bílý dům dodal, že nebude podporovat velké operace bez náležitého zohlednění tamních uprchlíků. V reakci Netanjahu nařídil izraelské armádě, aby připravila plán na evakuaci obyvatel Rafahu před očekávanou invazí.

 

tec

9. února 2024