Izrael je na prahu uzavření mírové dohody se Saúdskou Arábií, což promění celý Blízký východ. Palestinci ale nesmí mít právo dohody s arabskými státy vetovat. V projevu k Valnému shromáždění OSN to uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Jedním státem mír nekončí. Dalších šest nebo sedm muslimských národů chce následovat ve stopách Saúdské Arábie v uzavření míru s Izraelí, informaci řekl izraelský ministr zahraničí Eli Cohen v rozhovoru pro KAN News v pátek odpoledne, jak píše The Jerusalem Post. 

„Mír mezi Izraelem a Saúdskou Arábií skutečně vytvoří nový Blízký východ,“ uvedl Netanjahu a připomenul, že Izrael v roce 2020 za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa navázal diplomatické vztahy se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Marokem a Súdánem, ačkoliv to bylo dříve pro mnohé nemyslitelné. Zároveň zmínil pozitivní dopady těchto dohod v oblastech ekonomické spolupráce, mezináboženského porozumění či turismu. „Šest nebo sedm národů z Afriky a Asie se připojí k mírové dohodě se Saúdy,“ dodává Cohen.

„Jsme na prahu ještě dramatičtějšího průlomu, historického míru mezi Izraelem a Saúdskou Arábií, který výrazně přispěje k ukončení izraelsko-arabského konfliktu, povzbudí další státy k normalizaci vztahů s Izraelem, zlepší vyhlídky na mír s Palestinci a podpoří rozsáhlejší usmíření mezi judaismem a islámem,“ uvedl izraelský premiér. Dodal, že o věci před dvěma dny hovořil s americkým prezidentem Joem Bidenem.

Palestinci by podle Netanjahua měli z dohod mezi Izraelem a arabskými státy mít prospěch, ale „nesmí je vetovat“. Netanjahu zároveň poznamenal, že pohled na usmíření mezi Izraelem a dalšími arabskými státy by Palestince mohl přimět k tomu, aby „opustili představu zničení Izraele“. Naopak navázání diplomatických vztahů s Rijádem by podle Netanjahua vytvořilo „nový koridor míru a prosperity, který spojí Asii přes Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii, Jordánsko a Izrael s Evropou“.

Izraelský ministr zahraničí současně tvrdí, že se setkal s úředníky muslimských zemí, se kterými nemá země formální vztahy. To by mělo znamenat příslib více mírových dohod. Zároveň je na místě opatrnost, nedávným únikem rozhovoru s Najlou El Mangoush, libyjskou ministryní zahraničí způsobil pro obě strany diplomatickou krizi. Situace vyhnala pobouřené Libyjce dokonce do ulic. Libyjský premiér veřejně příměří s Izraelí odmítl a to situaci uklidnilo.

„Míru ale lze dosáhnout pouze tehdy, je-li založen na pravdě. Nemůže být založen na lžích, nemůže být založen na nekonečném očerňování židovského národa. Palestinský vůdce Mahmúd Abbás musí přestat šířit strašlivé antisemitské konspirace proti židovskému lidu a židovskému státu,“ řekl Netanjahu s odkazem na Abbásův nedávný projev, v němž prohlásil, že Židé se stali terčem nacistického Německa spíše kvůli své „společenské roli“, nikoli kvůli náboženství. „Palestinci musí uznat právo židovského lidu mít domov ve své historické vlasti,“ poznamenal Netanjahu.

Další část projevu Netanjahu věnoval kritice Íránu, který se podle něj dopouští „jaderného vydírání“ a má „vražedné záměry“. „Udělám vše, co je v mých silách, abych zabránil Íránu získat jaderné zbraně,“ poznamenal Netanjahu, apeloval na obnovení sankcí vůči Teheránu a vyzdvihl „statečné Íránce a Íránky, kteří nenávidí íránský režim a chtějí svobodu“.

Závěr projevu izraelský premiér věnoval potenciálním hrozbám a přínosům umělé inteligence (AI). „Musíme zajistit, aby se příslib AI utopie nezměnil v AI dystopii,“ uvedl.

Za možné hrozby premiér označil oslabení demokracie, snížení počtu pracovních míst, hackerské útoky, války vedené prostřednictvím umělé inteligence či zotročení lidstva roboty. Je podle Netanjahua nutné, aby státy tyto hrozby řešily společně. Umělá inteligence by naopak podle izraelského premiéra mohla prodloužit lidské životy o desítky let, zmírnit následky stáří či přinést péči přizpůsobenou genetickým specifikům jedince. Kromě revoluce v lékařství by AI podle Netanjahua mohla přinést průlomové změny v dopravě či pomoci se zavedením personalizovaného školství.

„Naším cílem musí být, aby AI přinesla víc svobody, nikoliv méně. Aby nezahajovala války, ale bránila jejich vzniku. Aby zajistila, že lidé budou žít delší, zdravější a produktivnější životy v míru. Máme to na dosah,“ shrnul.