Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) přichystal nový nástroj pro regulaci trhů, kde evidentně nefunguje základní hospodářská soutěž, ale nelze jednoduše prokázat zneužití dominantního postavení ani zakázanou dohodu. Antimonopolní úřad doposud neměl jak na taková podezření reagovat, nyní ale chystá novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže, která by zvýšila jeho akceschopnost. Návrh už má podle všeho na stole vláda.

Návrh vychází z podobných legislativ v Německu a Itálii. „Nový soutěžní nástroj je adaptací legislativy přijaté na podzim loňského roku v Německu nebo před nedávnem v Itálii. Soutěžní úřad má v současné době možnost zasáhnout proti selhání hospodářské soutěže pouze pokud se jedná o případy, u kterých prokáže zneužití dominantního postavení nebo zakázanou dohodu,“ vysvětluje pro Echo24 mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

„Smyslem nového soutěžního nástroje je dát soutěžnímu úřadu možnost zasáhnout na trzích, kde není zjištěno zneužití dominantního postavení nebo zakázané dohody mezi podniky, avšak hospodářská soutěž je na nich zjevně nefunkční,“ doplnil.

V praxi by to znamenalo, že ÚOHS bude moci po provedení sektorového šetření a zjištění dlouhodobého narušení konkurence na daném trhu zavést na dobu určitou regulační opatření. Ta by se mohla týkat například zpřísnění podmínek pro schvalování fúzí, zavedení transparentních norem a standardů, zajištění přístupu k datům a sítím, nebo úpravy smluv a smluvních ujednání.

Pomoci by to mohlo například na trhu s potravinami, kde ceny dlouhodobě vlivem několika silných hráčů stoupaly, i když k tomu nutně nebyl důvod.

„S uplatněním tohoto nástroje se nepočítá u trhů, které mají specializovaného regulátora (telekomunikace, energetika, bankovnictví), aby nedocházelo ke konfliktu pravomocí. ÚOHS zpracoval legislativní návrh, který obsahuje kromě nového soutěžního nástroje i další změny, a před nedávnem jej předložil Úřadu vlády k politickému rozhodnutí,“ doplnil mluvčí úřadu.

Nejdřív si posvítit na Mlsnu, říká spolek

K záměru se nedávno vyjadřoval i předseda ÚOHS Petr Mlsna. Podle něj je také problém, že různé státní úřady shromažďují data o trhu, ale pro jiný úřad je problém se k těmto datům dostat. Platná legislativa upravuje, že jednotlivé orgány mohou předávat data jen policii a ne jiným regulačním úřadům. Tyto překážky v jednotlivých sektorových zákonech by měla novela rovněž odstranit.

Dalším chystaným opatřením je možnost postihu za kartel i pro fyzické osoby, ne jen pro podniky. Tyto osoby by mohly dostat pokutu za kartelové dohody nebo i zákaz činnosti ve statutárních orgánech.

Podle bývalého šéfa České Transparency International Davida Ondráčky je potřeba, aby ÚOHS zaměstnával zkušené analytiky a ekonomy, kteří se zabývají jednotlivými trhy. „Podstatné je, aby ten úřad nebyl jen dům právníků, kteří se dívají na procesní věci,“ řekl.

Úřad se podle Mlsny také snaží právě o navýšení prostředků, aby si mohl dovolit zaměstnat datové analytiky. „Já dnes nezaplatím podle tabulek, které jsou pro státní zaměstnance, datového analytika. Jestliže mu začíná plat na 120 000 Kč, tak já bych mu je rád dal, ale já mu je dát nemohu,“ dodal Mlsna.

U veřejných zakázek by Mlsna zavedl úplnou apelaci nebo zkrátil lhůty, které prodlužují řízení před úřadem. Některé změny v přezkumu zakázek navrhlo v polovině března ministerstvo pro místní rozvoj.

Podle právníka organizace Rekonstrukce státu Věnka Bonuše je prvně třeba podívat se ale na Mlsnovy pravomoci. „Předtím, než bychom vážně začali uvažovat o nějakém významnějším posílení pravomocí antimonopolního úřadu, je třeba řešit problém koncentrace pravomocí v rukou předsedy. Toto monokratické nastavení není v Evropě obvyklé. Typicky jsou agendy veřejných zakázek a hospodářské soutěže rozděleny, takto pohromadě to mají jen čtyři státy EU,“ sdělil.

Bezzubý úřad?

Není to jediná změna, o které se v poslední době v souvislosti s antimonopolním úřadem hovořilo. Panuje totiž poměrně rozšířený názor, že Mlsnův ÚOHS v mnohých případech nemůže konat tak, jak by bylo potřeba. Mlsna proto nedávno přišel s požadavkem na rozšíření jeho pravomocí.

Nově by tak úřad podle návrhu mohl dělat namátkové kontroly ve firmách nebo žádat od telefonních operátorů informace o mobilních zařízeních a jejich poloze a finančně odměňovat whistleblowery upozorňující na nekalé jednání ve firmách. Navrhuje také výše zmíněné dosud neexistující tresty pro fyzické osoby, které se podílejí na narušování férové hospodářské soutěže. Už od loňského července přitom může antimonopolní úřad získat přístup k přepisům policejních odposlechů, a to u zastavených trestních řízení, kde předtím soud policii odposlech povolil kvůli podezření na hospodářský trestný čin.

Mluvčí úřadu Martin Švanda zdůvodňuje požadované změny tím, že má nyní úřad na koncentrovaných trzích omezené možnosti, jak postihovat soutěžitele za narušení hospodářské soutěže. „Typicky se může jednat o trhy, kde existuje buď významný soutěžitel, který funguje jako tzv. tvůrce ceny, oligopolní trhy, které jsou náchylné k tacitní koluzi (soutěžitelé postupují ve shodě, avšak netvoří domluvený kartel), nebo trhy se silnými síťovými účinky, typicky digitální trhy,“ vyjmenovává Švanda.

Podle odborníka na soutěžní právo Roberta Nerudy (manžel bývalé rektorky Mendelovy univerzity a prezidentské kandidátky Danuše Nerudové), který na antimonopolním úřadu pracoval osm let a jako místopředseda úřad v roce 2009 také vedl, je část navrhovaných změn rozumná: například získání přístupu k informacím shromažďovaným jinými úřady, odměny pro whistleblowery nebo takzvaný nový antitrustový nástroj.

„V jiných případech se však nemohu zbavit dojmu, že jde o snahu zbavit se ‚otravných‘ překážek bezmezného výkonu už dnes opravdu silných pravomocí – např. v podobě soudního přezkumu důvodnosti dawn raidu nebo principu bez zločinu není trestu (divestice),“ uvedl předtím Neruda.