Goddard Space Flight Center NASA zveřejnilo celkem hodinové časosběrné video, které zaznamenává 133 dní života Slunce. Záběry dávají nahlédnout přímo na žhnoucí povrch Slunce, kde se nad hvězdou podél magnetických siločar klenou velké smyčky plazmy. Někdy se plazma znovu připojí ke hvězdě a jindy je vržena do vesmíru, což následně vytváří nebezpečné vesmírné počasí.

Snímky originálně pocházejí z observatoře Solar Dynamics Observatory (SDO), ta je umělou družicí společnosti NASA, která má za úkol zkoumat vlivy Slunce na planetu Zemi a okolní vesmír, uvedl web Science alert. Družice byla vypuštěná v roce 2010 v rámci programu NASA Living With a Star (LWS). Její primární mise trvala pět let, ale NASA uvádí, že SDO by měl zůstat funkční až do roku 2030.

Jednotlivé snímky byly pořízeny s odstupem 108 sekund v extrémní ultrafialové vlnové délce pomocí Extreme Ultraviolet Variability Experiment (EVE). Tento experiment provedený NASA měřil extrémním ultrafialové záření, což jsou velmi krátké vlnové délky, které jsou zcela pohlceny zemskou atmosférou a nikdy se nedostanou na povrch. Jsou smrtící a mohou zranit lidi nebo zničit elektroniku, která je ve vesmíru. EVE změří sluneční záření na těchto vlnových délkách velmi rychle – asi každých deset sekund.

SDO je na geosynchronní oběžné dráze 22 000 kilometrů nad Zemí a Slunce se otáčí každých 27 dní a vytváří tak neustále se měnící pohled na povrch hvězdy. Každý den družice zachytí zhruba 70 000 snímků. Při sledování měří vnitřek Slunce, magnetické pole a horkou plazmu ve sluneční koroně. Měří dokonce ozáření, které vytváří ionosféry Země a dalších planet.

Většina astronomie se zabývá spíše vzdálenými hvězdami v jiných slunečních soustavách v celé Mléčné dráze. Snadno totiž zapomínáme na mocnou hvězdu, která je přímo vedle nás. Na Slunci se toho děje přitom opravdu hodně a jeho aktivita ovlivňuje Zemi a i vše, co na ní žije.

Program LWS NASA si klade za cíl lépe porozumět právě Slunci, částečně také proto, abychom mohli porozumět a předpovídat silné vesmírné počasí. To může poškodit satelity, elektrické sítě a další infrastrukturu. SDO hraje v tomto úsilí zásadní roli.

Dokument vysvětlující celou misi uvádí: „SDO určí, jak je magnetické pole Slunce generováno, strukturováno a přeměněno dál na prudké sluneční výboje, které způsobují vesmírné počasí.“

V roce 2020 NASA k příležitosti 10. výročí observatoře natočila video. Vyzdvihlo deset důležitých pozorování a objevů. Od vypuknutí masivních erupcí až po nový typ vln, dokonce roztržení komety, která se dostala příliš blízko ke Slunci.

SDO není jedinou družicí zkoumající Slunce. Solar and Heliospheric Observatory (SOHO) ESA studuje Slunce už od roku 1995.

Slunce je nejen vědecky zajímavým objektem, ale je i vizuálně ohromující. S rostoucí vesmírnou ekonomikou naší civilizace, budeme mít více satelitů a další infrastruktury – možná i na povrchu Měsíce. Solární observatoře jako SDO nám umožňují předpovídat vesmírné počasí a případně se na něj připravit.