Evropský parlament v týdnu schválil plány na vytvoření digitální identity EU, která lidem umožní identifikovat se a ověřovat online. Občané členských států by se tak jednoduše mohli přihlašovat na úřady, nahradit doklady těmi digitálními nebo využívat jednotnou evropskou digitální peněženku. Novinka podle znalců i politiků přináší značné zjednodušení, současně ale také obavy o bezpečí osobních dat nebo ztrátu soukromí. Kvůli tomu ji nechtějí podpořit například čeští Piráti.

Peněženka bude obsahovat také "kvalifikované elektronické podpisy", které budou mít stejnou právní váhu jako vlastnoruční podpis. To uživatelům umožní podepisovat dokumenty a uzavírat smlouvy online bez nutnosti fyzické schůzky.

Evropský parlament dnes schválil nařízení o zřízení rámce pro evropskou digitální identitu.

Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇 pic.twitter.com/SbEynLOSpp

— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) February 29, 2024

„Cílem tohoto právního předpisu je posílit postavení občanů tím, že jim umožní mít plnou kontrolu nad využíváním a sdílením svých údajů. Digitální identita se z pouhého pohodlí stala katalyzátorem občanské angažovanosti, sociálního posílení a prostředkem k podpoře inkluzivity v digitálním věku,“ míní zpravodajka Romana Jerkovićová.

ČR se musí podřídit

Schválený text legislativy je výsledkem takzvaného trialogu, jednání mezi Evropským parlamentem, Radou EU a Evropskou komisí. Nyní čeká na schválení národními vládami v Radě EU. Poté bude zveřejněna v Úředním věstníku EU a bude moct vstoupit v platnost. Teoreticky už od letoška.

Podle IT poradkyně KPMG Ivy Vondrové tak česká vláda bude muset umožnit svým občanům a firmám tuto službu využívat.

„V tuto chvílí má přibližně 60 procent populace EU ze 14 členských států možnost použít národní digitální identitu v zahraničí, nové eID by toto mělo umožnit všem. Nyní je v ČR řada nástrojů a řešení digitální identity, mezi ně patří i Datová schránka či BankID. Na národní úrovni tedy vznikají podobné projekty jako na úrovni EU. Ty procesy jdou ruku v ruce – národní digitální identita se přenese do té z EU. Musí být národní řešení, které se pak napojí na to evropské,“ uvádí ve vyjádření pro Echo24.

Vedle výhod a jednoduchosti se nicméně často hovoří i o úskalích jednotné evropské identity. Kritici považují eID za základní kámen budoucího „evropského státu digitálního dohledu“, tedy metody, jak sledovat každý krok člověka. Nedávno celkem 504 odborníků na ochranu soukromí a kybernetickou bezpečnost z 39 zemí podepsalo společný dopis, v němž varovali před nevýhodami chystané legislativy, protože „řádně nerespektuje právo občanů na soukromí a bezpečnost online komunikace“.

„Oceňujeme vaše úsilí o zlepšení digitální bezpečnosti evropských občanů; je nanejvýš důležité, aby digitální interakce občanů s vládními institucemi a úřady byla v souladu s pravidly EU, s průmyslem a zároveň chránit soukromí občanů. Skutečně, mít společné technické standardy a umožnit bezpečné přeshraniční řešení elektronické identity je v tomto směru solidním krokem. Jsme však velmi znepokojeni tím, že v současné podobě, v jaké je tento návrh předložen, právní předpisy nepovedou k dostatečnému technologickému zabezpečení občanů a podniků, jak bylo zamýšleno, protože ve skutečnosti velmi pravděpodobně povedou ke snížení bezpečnosti pro všechny,“ píše se v dopisu.

Možná nebezpečí rozvádí i Vondrová. „Jednou z kritických oblastí je bezpečnost řešení a ochrana osobních údajů. V kontextu GDPR a práv původců údajů („subjektů údajů“, máme-li použít oficiální pojem používaný v rámci GDPR) se jako velká výhoda jeví možnost uživatelů (obyvatel EU) kontrolovat, jaká data a v jakém rozsahu budou sdílet s danou třetí stranou. Zároveň budou mít možnost dohledat, jaké údaje byly sdílené,“ uvedla. Podle ní je třeba, aby se novinka řídila aktuální evropskou regulací v oblasti kyberbezpečnosti, aby se co nejvíce minimalizovala rizika.

Piráti proti

Z českých europoslanců se vyslovili pro spíše zástupci koalice Spolu, respektive bývalých členů klubu ANO. Naopak výrazně proti jsou Piráti. Podle jejich europoslance Mikuláše Peksy jde obecně o velmi užitečný nástroj, u něhož ale přetrvávají potíže, které nelze pominout.

„Do návrhu se nám podařilo dostat např. záruku, že si uživatelé budou moci vybrat, která konkrétní data budou chtít s ověřovateli sdílet. To je velmi důležité pro bezpečnost dat. Finální podobu návrhu Evropské digitální identity ale nemůžeme podpořit. Návrh obsahuje řadu ustanovení sporných z pohledu ochrany soukromí. I přesto, že se nám podařilo zamezit zavedení hned několika problematických prvků, jako třeba tzv. ‚unikátního‘ identifikačního čísla pro každého občana, má návrh stále příliš mnoho děr, které by mohly nejen státy zneužít. A soukromí a identita každého občana je pro nás velmi vysoká hodnota, kterou nemůžeme riskovat,“ sdělil redakci Peksa.