Kdybych oběma premiérům z ODS, s nimiž jsem byl ve vládě, přinesl „cinknutá“ čísla, tak by mě s tím oba vyrazili ze dveří a nařídili přepracovat. Uvedl to bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který dlouhodobě kritizuje vládu a její rozpočtovou politiku, respektive návrh rozpočtu na příští rok. Ten ostře zkritizovala mimo jiné i Národní rozpočtová rada.

Vláda Petra Fialy (ODS) navrhuje na příští rok rozpočet s deficitem 241 miliard. Ve středu návrh poprvé projednal rozpočtový výbor sněmovny, který ho hlasy vládních poslanců doporučil schválit. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová kritizovala zejména vypočítání příjmů z prodeje emisních povolenek na 30 miliard korun, když Národní rozpočtová rada tento výnos považuje za nadhodnocený o deset miliard korun. Vládě vytýkala i nejistoty spojené s výší státní podpory obnovitelných zdrojů energie nebo s výpočtem objemu peněz na důchody.

Jako problematický vnímá NRR také očekávané příjmy z odvodů organizací vlastněných státem ve výši osm miliard korun. „Jeví se jako nepravděpodobné, že by letošní zisk těchto organizací dosáhl výše předpokládaných odvodů,“ uvedla rada.

U dotací na podporu obnovitelných zdrojů energie podle NRR vláda pravděpodobně počítá se změnou legislativy, na základě které budou pro její vyplácení platit nová pravidla. „NRR však upozorňuje, že návrh rozpočtu by měl zohledňovat aktuálně platnou legislativu a nemá být založen na možných scénářích, jejichž konkrétní podoba v době sestavování rozpočtu není známá,“ uvedla rada.

Ministr financí Zbyněk Stanjura čelí kritice nejen ze strany opozice. „Měl jsem dva premiéry z ODS. Byli odlišní a vztahy jsme měli různé. Ale stoprocentně vím, že kdybych jim přinesl v rozpočtu ‚cinknutá‘ čísla, tak mě s tím oba vyrazili ze dveří a nařídili přepracovat. ODS měla v genech, že rozpočet musí být pravdivý a poctivý. Je velkým politickým zklamáním, že už to v genech nemá,“ uvedl na síti X bývalý ministr financí Kalousek. Kalousek byl ministrem ve vládě Mirka Topolánka a Petra Nečase.

Sám Stanjura kritiku odmítá. Podle něj se příjmy z povolenek pohybují v rámci odhadu ministerstva životního prostředí. Výpočet peněz na důchody je potom spojený s nejistotami ohledně počtu předčasných odchodů do penze a s počtem důchodců. Celkově jsou podle něj rizika v objemu půl procenta příjmů a jednoho procenta výdajů rozpočtu, lze je tedy pokrýt úpravami rozpočtu během roku.

Ohledně podpory obnovitelných zdrojů energie vláda podle Stanjury připravuje řešení, které by dlouhodobě snížilo objem vyplácených kompenzací vlastníkům solárních elektráren. Kabinet chce v nejbližších týdnech vypracovat pozměňovací návrh, který připojí ve druhém čtení k některému ze zákonů projednávaných ve Sněmovně, aby nová pravidla podpory začala platit od ledna 2025.

Ministerstvo financí původně navrhlo rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Při projednávání ve vládě se plánovaný deficit zvýšil o miliardu korun na vysoké školy a deset miliard korun na odstranění škod po povodních.