Havárie elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011 z dnešního pohledu zcela iracionálně změnila pohled na jadernou energii a zpomalila její vývoj. Nemálo evropských zemí se rozhodlo pro postupné vyřazení jádra z jejich energetických mixů. Rok 2022 a pochopení toho, že sázka na plyn a další suroviny z Ruska byla silně krátkozraká, vývoj zase zvrátily. Jádro bylo částečně rehabilitováno a zařazeno do zelené taxonomie jakožto financovatelný zdroj. U rozhodnutí zcela se vzdát energie z atomu zůstali jen Němci, kteří loni odpojili poslední jadernou elektrárnu. Chtěli postavit na energetiku na ruském plynu a zelených zdrojích. Teď jsou z nich čistí dovozci a spoléhají na ostatní státy. Otázka, zda je návrat k jádru možný, se znovu objevuje. Nutné je také připomenout, že krize německého průmyslu se nebezpečně prohlubuje a jejím velkým viníkem jsou právě drahé energie.

Poslední tři německé jaderné elektrárny, tedy Isar 2, Neckarwestheim 2 a Emsland, jsou teď v procesu demontáže, která může trvat až patnáct let. Odstavení německých jaderných elektráren mělo velké dopady. Do roku 2011 Německo produkovalo z jádra čtvrtinu své vyrobené elektřiny. A co především, před odepsáním jádra bylo čistým vývozcem elektřiny. Teď je čistým dovozcem a spoléhá na to, že bude vůbec co dovézt. A německý dovoz se letos proti loňskému roku téměř ztrojnásobil. A až polovina dovezené elektřiny byla původem z Francie, Švýcarska a Belgie, kde jádro představuje podstatnou část z energetického mixu.

A například na začátku listopadu panoval v Německu stav, kdy bezvětrné a neslunečné počasí způsobilo, že větrné a solární elektrárny nejely. Takže musely přijít na řadu flexibilní záložní zdroje, tedy uhelné (takže starost o vypuštěné emise šla stranou) a plynové elektrárny. A ve velkém se elektřina dovážela.

Poměrně velké pozornosti se dostalo minulý týden zprávě o tom, že ve středu rostla cena elektřiny na německém krátkodobém velkoobchodním trhu až na 820 eur za MWh. To byl letošní rekord. To se promítlo i do cena na českém trhu. Co se stalo? Bezvětrné a neslunečné počasí způsobilo, že větrné a solární elektrárny nejely. A musely rychle nastoupit flexibilní záložní zdroje, tedy uhelné a plynové elektrárny. A dovoz. To se bude stávat stále častěji vzhledem k tomu, že cílem je co nejvyšší podíl zelených, neflexibilních zdrojů v sítí. Podle dat ze 7. listopadu Němci dováželi až 16 GW výkonu, hlavně z Francie (kde dominuje výroba z jádra) a samozřejmě i z Česka. Byli jsme v tu dobu po Francii, Švédsku a Norsku čtvrtí největší vývozci, kdy dominantně vyvezená elektřina směřovala právě do Německa.

Když se vrátíme zpět k nešťastné jaderné situaci, Echo informovalo o tom, že byla zveřejněna nová studie, podle které příležitosti k opětovnému spuštění reaktorů stále existují. Podle studie nebrání německému jadernému restartu řádné významné technické překážky. Bylo by ale nutné rychle jednat.

„Německo výrazně pokročilo ve vyřazování 31 reaktorů z provozu. Po letech výroby dostatečného množství elektřiny pro vlastní potřebu i exportu přebytku Německo v roce 2023 dováželo 9 TWh elektřiny a v listopadu 2024 zvýšilo dovoz už na 25 TWh. Očekává se, že německá ekonomika se v roce 2024 sníží o 0,2 procenta po loňském poklesu o 0,3 procenta. A výsledky letošního průzkumu Asociace německých průmyslových a obchodních komor ukazují, že počet podniků zvažující útlum výroby nebo její přemístění mimo Německo roste. Německý jaderný restart závisí pouze na politické vůli. Mezi dvě nejnaléhavější opatření patří okamžité moratorium na demontáž reaktorů a novela atomového zákona, která umožní znovu provozovat jaderné elektrárny,“ uvádí studie.

Skomírající průmysl

Ke zmíněnému dalšímu klesání hospodářství se hodí připomenout, v jakém stavu je německý průmysl. Situace je stále více tristní. Průmyslová výroba v říjnu meziměsíčně klesla o další jedno procento po propadu o dvě procenta v září. Čekal se přitom růst výroby. Nejhůře na to je výroba v energeticky náročných odvětvích, která se meziměsíčně snížila o 0,9 procenta. Na prvním místě je samozřejmě výroba v automobilovém průmyslu, ta byla nižší o 1,9 procenta. Situace skomírajících automobilek a drahé energie se zkrátka nevyhnutelně propisují do všeho. A vzhledem k silné provázanosti německého průmyslu s českým, se v propadu vezeme také. Průmyslová výroba u nás v říjnu po dvou měsících růstu meziročně klesla o 2,1 procenta.

The crisis in German industry is comparable only with the Great Financial Crisis and Covid, and this during good times. Most Germans don’t understand yet what will happen to their society in next recession

But hey, why don’t you vote for four more years of Green Economic Wonder?… pic.twitter.com/bZ4mQqZiob

— Michael A. Arouet (@MichaelAArouet) December 9, 2024

Podle zmiňované studie by do roku 2028 mohlo dojít ke znovu spuštění tří reaktorů. To by zvýšilo výkon o 4 GW. „Pokud se nyní vyřazování reaktorů zastaví, mohl by blok v elektrárně Brokdorf obnovit provoz již na konci roku 2025. A díky rychlým legislativním opatřením a řádnému plánování mohou být bloky v elektrárnách Emsland a Grohnde v provozu do konce roku 2028. Dalších šest reaktorů by mohlo být spuštěno do konce roku 2032,“ uvádějí její autoři.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi nedávno uvedl, že návrat Německa k jaderné energetice by byl logický a racionální. Německo je jedinou zemí, která měla atomové elektrárny, ale s využíváním jádra zcela přestala.

Habeck žebral ve Francii

Německé opoziční strany CDU a CSU v listopadu odstavení posledních jaderných elektráren označily za chybné rozhodnutí vlády kancléře Olafa Scholze. Podle CDU by bylo nyní potřeba získat informace o tom, zda by obnovení provozu elektráren bylo „za obhajitelných technických podmínek a finančních nákladů“ ještě možné. Teď tedy mají k dispozici studii a mohou z ní vycházet. Problémů je ale několik.

Za prvé, do odstavování elektráren se nalily velké peníze, které putovaly k soukromých firmám. Dále chybí lidské zdroje, vyškolený personál a další vzdělávání v oboru. Problém může být i s palivem. A především, politická vůle nakonec pravděpodobně bude chybět. V únoru se budou konat předčasné volby a očekává se, že místo kancléře dostane CDU/CSU. Ovšem ta nebude chtít vytvořit koalici s AfD, ale dost pravděpodobně se spojí se sociálními demokraty a Zelenými. A byl to právě zelený ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck, který odmítl prodloužit životnost posledních tří německých jaderných elektráren.

Zcela absurdní je v takové situace informace, se kterou na konci listopadu přišel německý Bild. Ten zveřejnil dopis Habecka adresovaný francouzské ministryni pro energetickou transformaci Agnès Pannier-Runacherové ze srpna roku 2022, v němž žádal Francouze o dodávky elektřiny vyrobené z jádra. V době, kdy Němci svoje jádro odstavovali.

Francouzská ministryně v roce 2023 uvedla, že každá země si musí odpovědně zajistit vlastní stabilní dodávky elektřiny, přispívat ke stabilitě evropské sítě. „Německu hrozí, že bude stále více závislé na jaderné energii svých sousedů,“ uváděla.