Poslanec CDU Marco Wanderwitz chce v německém parlamentu podle tamních médií předložit návrh na zákaz opoziční protimigrantské AfD a říká, že pro předložení návrhu už má dostatek poslanců. Aby byl takový návrh zařazen na pořad jednání, je potřeba pět procent poslanců, tedy 37. Strana však může být zakázána pouze Spolkovým ústavním soudem. O to může požádat mimo jiné právě Spolkový sněm. Pritimigrantská strana AfD má mezi Němci velkou podporu, ve volbách do Evropského parlamentu i přes soustavné útoky a skandály v posledních měsících skočila na druhém místě s 16 procenty, za první poziční stranou, zmíněnou CDU, která AfD pokládá za velkého konkurenta.

"Máme je (slíbené hlasy) pohromadě,“ řekl Wanderwitz deníku FAZ. K usnesení parlamentu, tedy k případné žádosti o zákaz AfD, stačí prostá většina hlasů. Strana však může být zakázána pouze Spolkovým ústavním soudem. O to může požádat jednak Bundestag, nebo spolková vláda nebo druhá komora parlamentu, Spolková rada.

Poslanci stále čekají na písemné zdůvodnění rozsudku münsterského Vyššího správního soudu, který v květnu potvrdil zařazení AfD Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy mezi podezřelé z tzv. pravicového extremismu. "Až budou k dispozici zdůvodnění rozsudku, podrobně se na to podíváme a poté podáme naši žádost o zákaz aktualizovaným a dobře podloženým způsobem," prohlásil Wanderwitz.

Demokratický ústavní stát nemůže jednoduše připustit do politické soutěže stranu, "která nepřetržitě šíří nenávist a agitaci a chce tento ústavní stav zrušit," tvrdí.

Od založení Spolkové republiky byly na Ústavním soudu v Karlsruhe úspěšné pouze dvě žádosti o zákaz strany, a to v roce 1952 proti neonacistické Socialistické říšské straně (SRP) a v roce 1956 proti Komunistické straně Německa (KPD).