Ministerstvo financí v čele s ministrem Zbyňkem Stanjurou (ODS) a Česká národní banka doporučují vládě České republiky, aby prozatím nestanovovala cílové datum vstupu do eurozóny. To zároveň implikuje, že vláda nemá ani usilovat o vstup České republiky do mechanismu směnných kurzů a to navzdory tomu, že by Česko mohlo v roce 2024 plnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií potřebných pro přijetí společné evropské měny. Zbýval by právě vstup do ERM II. Ostatní vládní strany mají jiný názor než Stanjura.

V České republice by se dle výsledků posledního Eurobarometru vyslovilo 44 % Čechů pro přijetí eura, 54 % proti a 2 % neví. MF každoročně předkládá vládě pravidelnou zprávu Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. „Zpráva je věcným, nepolitickým zhodnocením připravenosti ČR na zavedení společné měny euro. MF tuto zprávu vypracovává v součinnosti s Českou národní bankou a dle nelegislativního plánu prací ji předloží do konce roku,“ uvedl pro Echo24 mluvčí ministerstva financí Petr Habáň.

„Připravenost je vedle slučitelnosti právních předpisů a již přežitých (maastrichtských) kritérií Smlouvy o fungování Evropské unie nutné rovněž posuzovat podle hospodářské sladěnosti a strukturální podobnosti s eurozónou či schopnosti ČR tlumit po ztrátě samostatné měnové politiky asymetrické šoky jinými mechanismy,“ dodal Habáň s tím, že materiál je nyní vypořádáván po mezirezortním připomínkovém řízení. „Bez rozhodnutí o datu přijetí eura je případný vstup země do ERM II nevýhodný,“ dodal Habáň.

ČNB pro Echo24 odmítla dokument komentovat, protože ho ještě neprojednala vláda. Stanjura má podle dostupných informací vládě navrhovat usnesení ve smyslu, že se zatím žádné kroky k přijetí eura podnikat nebudou.

Představitelé dalších koaličních stran ale mluví jinak, což potvrzuje například šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „Jako TOP 09 jsme pro co nejrychlejší přijetí eura. I díky konsolidačnímu balíčku budeme opět splňovat potřebná kritéria. Určitě budeme o nezbytnosti spuštění procesu přijetí eura s koaličními partnery jednat. Je potřeba celý proces zrychlit,“ řekl pro Echo24 Jakob.

Jeho stranická kolegyně a ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová pro Echo24 řekla, že TOP 09 chce euro přijmout nejpozději v roce 2030. „Absence eura totiž hází českým firmám a rychlému růstu ekonomiky klacky pod nohy. Účast v eurozóně nemá ale pouze fiskální rozměr, eurozóna je i politickým projektem,“ míní Langšádlová.

„Pro nás je naprosto zásadní i to, abychom měli zmocněnce pro přijetí eura a abychom vstoupili do ERM II režimu, který nám umožní v budoucnu euro přijmout. Argumenty, které jsou v této debatě uplatňovány, jsou naprosto v rozporu se zkušenostmi z Dánska, které přestože euro nepřijalo a není členem eurozóny, tak dobrovolně vstoupilo do režimu ERM II,“ připomněla ministryně.

„Jediný, kdo na koruně vydělává, jsou banky“

Ekonomický expert KDU-ČSL a poslanec Michael Kohajda pro Echo24 řekl, že podle něj není důvod v zahájení kroků k přijetí jednotné měny čekat. „Přistoupení do eurozóny usnadní obchodování našich firem i cestování našich občanů. Z dlouhodobého hlediska je také pravděpodobné, že nám společná měna přinese vyšší míru stability nezbytné pro naše hospodářství,“ míní Kohajda.

„Důležité současně ale je, abychom k euru přistupovali se silnou korunou, aby se zejména dlouhodobé úspory občanů ve výhodném kurzu proměnily do jednotné měny,“ dodal Kohajda.

První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček pro Echo24 řekl, že odkládání vstupu ČR do ERM II je chyba. „V přijetí eura vidíme mnoho pozitivních ekonomických dopadů, a to například odstranění kurzového rizika či nižší náklady na obsluhu státního dluhu. Jediný, kdo vydělává na tom, že máme jinou měnu než okolní země, jsou banky. Ročně jim firmy a lidi na poplatcích za převod pošlou nemalé peníze,“ řekl pro Echo24 Vlček.

„Česká republika je malá, otevřená, proexportně orientovaná ekonomika, a to že ČR není členem eurozóny stojí českou ekonomiku zbytečně stovky miliard korun. Přijetí eura je příležitostí pro budoucí ekonomický růst ČR,“ dodal Vlček.

Piráti podle slov svého předsedy a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše v první řadě prosazují vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů, tedy navázání koruny na euro. „To ušetří státnímu rozpočtu desítky miliard ročně na obsluze státního dluhu, mohou tím ušetřit také domácnosti a firmy. Získali bychom tím rovněž možnost spolurozhodovat o měnové politice všech zemí eurozóny, což je pro nás, jakožto exportně orientovanou ekonomiku, podstatná výhoda,“ řekl pro Echo24 Bartoš.

„Vláda již umožnila firmám, aby od 1. ledna 2024 mohly vést účetnictví a platit daně v eurech, dolarech či librách. Navíc se zavázala ve svém programovém prohlášení, že budeme usilovat o co nejrychlejší splnění tzv. maastrichtských kritérií potřebných pro případný vstup do eurozóny. Tomu je třeba dostát,“ dodal Bartoš.