Nová vládní daňová politika zasáhne i majitele firem. Kdo bude prodávat podíl ve společnosti nebo cenné papíry, příjem mu stát zdaní. Časový test tři nebo pět let tedy přestane platit. Limit pro nezdanění je velmi nízký, čtyřicet milionů korun, tato hranice je přitom překročena při většině obchodů. Chybí navíc informace o tom, jakou bude mít daň sazbu. Očekává se, že na trhu nyní dojde k rychlým transakcím, aby se firmy dani ještě stačily vyhnout. Majitelům nezbude než vhodně optimalizovat, opatření také může vést ke vzniku nových holdingů a svěřenských fondů.

„Z pohledu změn zdanění příjmů z prodeje podílů ve firmách a cenných papíru se jeví jako problematický limit 40 milionů korun. Při prodeji rodinných a dalších firem je tato hranice obvykle překročena. Problematická je i situace, kdy se základ pro zdanění počítá při rozdílu pořizovací a prodejní ceny, kdy zakladatel firmy její hodnotu budoval desítky let od nuly. Rozdíl je tedy v zásadě celková hodnota firmy mínus limit 40 milionů korun, který by tedy podle současných návrhů v případě, kdy je splněn časový test, nepodléhal zdanění. Daňová zátěž je proti nyní platnému systému, který počítá s časovým testem tří, respektive pěti let, diametrálně vyšší,“ říká pro Echo24 hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

Časovým testem se rozumí nezbytná doba držení cenných papírů, která je nutná pro osvobození pla cení daně z příjmů. Dosud tedy platí, že cenné papíry je nutné vlastnit minimálně tři roky nebo pět let, po jejichž uplynutí se z jejich prodeje nehradí daň z příjmu. Tříletá doba platí pro akciové společnosti a transakce týkající se cenných papírů, pětileté období se pak týká společností s ručením omezeným.

Ekonomové očekávají, že nyní dojde ke zvýšené aktivitě v oblasti nákupu a prodeje firem, aby se majitelé dopadu navrhované daně ještě vyhnuli. „Riziko vnímám i z pohledu nedostatečném času pro realizaci transakce a splnění všech potřebných podmínek z pohledu prodávajících i kupujících. Také očekávám ochlazení na trhu a možnou změnu strategie investorů, což se podepíše i na samotném výnosu daně,“ upozorňuje Peterka na to, že stát nemusí vybrat tolik, kolik si od nové daně slibuje. Ministerstvo financí nyní odhaduje příjem zhruba 300 milionů korun ročně.

Firmy se logicky budou snažit optimalizovat a přemýšlet nad tím, jak změnit strukturu, aby došlo k minimalizaci daňové zátěže. „Současně předpokládám, že bude docházet k odkladu prodeje firem v momentě, kdy se transakce nepodaří uskutečnit ještě za stávajících daňových podmínek. To se může projevit na efektivitě fungování firem i trhu,“ varuje ekonom.

Ekonomové se domnívají, že nové daňové opatření může vést i k tomu, že se začnou vytvářet různé holdingové struktury či svěřenské fondy. Podnikatelé vlastnící velké firmy je tak vloží do holdingů, kde zůstane prodej podílů od zdanění osvobozený. Stejně tak je předmětem kritiky fakt, že vlastníci firem budou zdanění několikrát. Firma musí zaplatit daň ze zisku, majitel daní výplatu zisku a nově bude muset zdanit i příjmy z prodeje své firmy.

Vláda svými konsolidačními opatřeními zasáhla do daní ve významném měřítku. Kromě novinky v podobě zdanění prodeje firem více zdanila příjmy zaměstnancům, živnostníkům i firmám. Zaměstnanci budou muset nově platit nemocenské pojištění. To za ně dosud odváděly firmy. Nově ho mají hradit i ze své hrubé mzdy, a to v sazbě 0,6 procenta. OSVČ se postupně zvednou minimální odvody na úroveň minimální mzdy a právnickým osobám vzroste sazba daně z 19 na 21 procent. Velké změny se dotknou i DPH, kde došlo ke zjednodušení na dvě sazby. Naopak dojde ke zrušení či omezení mnoha daňových výjimek.