„Každý týden chybí něco jiného.“ Lidé stále pátrají po nedostupných lécích
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
„Obvolávání sto lékáren“ nekončí, lidé stále naráží na nedostatky některých léků a lékárníci musí často sahat k improvizaci. Ačkoliv je podle nich v něčem situace lepší, stále připomíná návrat na podzim minulého roku. A zatímco se jedna věc „zalepí“, jiné léky zase vypadnou. A to včetně například některých antibiotických přípravků pro děti. Komplikace přitom zřejmě jen tak neskončí.
Dospělí i rodiče dětí se musí nadále smířit s tím, že je stále čekají při shánění potřebných léků těžkosti. Ačkoliv už situace není tak akutní jako v zimě, kdy byl značný výpadek důležitých antibiotik, situace má daleko k vyřešení, i když z ministerstva zdravotnictví zaznívají slova o určité stabilizaci. Výrobci nezvládají pokrýt poptávku, distribuce do lékáren probíhá podle některých lékárníků bez jasného klíče a tak ani mimořádné dodávky zajištěné ministerstvem nemusí vždy doputovat do blízkých lékáren.
„Situace je stále špatná s dětskými antibiotiky v tekuté formě a co se týká dodávek tabletových forem pro dospělé, je situace s dostupností velmi různá podle oblasti. Je-li situace stabilizovaná, tak každý týden u jiného léčiva, které se objeví a jiné se stane zase nedostupným. Ale jako lékárníci se vždy snažíme pacientovu situaci vyřešit, ideálně ve spolupráci s lékaři tak, aby měl pacient vždy zajištěnou léčbu,“ uvedl pro deník Echo24 Lukáš Malý ze sdružení Mladí lékárníci.
Podle lékárníka a viceprezidenta lékárnické komory Martina Kopeckého je situace sice lepší než v zimě, ale horší než na podzim minulého roku. „Co se týče antibiotik, ve většině skupin se situace opravdu zklidnila. Pořád jsou ale ještě problémy s klasickým penicilinem, začátkem května sice přišla dodávka slovenského penicilinu, ta je už nicméně rozebraná a v některých lékárnách už došel. Co je ale problém, že tyto mimořádné dodávky, které zajistí ministerstvo, následně rozdělují do lékáren distributoři a nikdo neví, podle jakého klíče. Proto potom v některých lékárnách jsou a do jiných se třeba vůbec nedostanou,“ řekl deníku Echo24 Martin Kopecký.
I podle něj zůstávají další problémovou skupinou dětské sirupy, ačkoliv přichází mimořádné dodávky, situace stále neodpovídá normálním okolnostem. „Neřekl bych, že je to katastrofální. Je to situace, kterou v lékárnách známe už deset let. Výpadky byly, jsou a budou. V zimě do výpadků vstoupila antibiotika, tedy léky na akutní problémy a to tedy problém byl. Ale léky, které jsou chronicky využívané, mají výpadky pořád, někdy na srdce, jindy na lepší dýchání a na astma. Jde jen o to, jestli je výrobců účinné látky na trhu více, nebo méně. Když je jich více, výpadek pacient vůbec nepozná, dokážeme tu situaci vyřešit. Problém nastává tehdy, když jsou výrobci jeden, dva, tři a zrovna vypadne ten, který měl tržní podíl třeba 60 % a ti zbylí dva s menším podílem už prostě to chybějící nepokryjí,“ dodal Martin Kopecký.
Právě problémy výrobců zmiňoval i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který chce v souvislosti s nedostatkem některých léků na trhu předložit novelu zákona o léčivech, jejíž platnost by rád prosadil do října letošního roku. Ta má dávat povinnost výrobcům držet měsíční až dvouměsíční zásobu léků, lékárnám pak povinnost informovat úřady o svých zásobách a rizicích nedostatku nějakého léku. Zásoba by pak měla umožnit v případě výpadků zajistit do vyčerpání náhradní dodávky.
Výrobci se však brání, podle České asociace farmaceutických firem (ČAFF) došlo k výraznému navýšení výroby, ale současný nárůst poptávky nešel pokrýt. S odkazem na data Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) uvedla, že srovnání období září 2020 až březen 2021 a stejných měsíců o rok později ukazuje nárůst dodávek u většiny druhů antibiotik. „Například u dětského penicilinového sirupu výrobci oproti loňské sezoně navýšili dodávky o 80 procent,“ uvedl výkonný ředitel ČAFF Filip Vrubel. Přesto podle něj byla poptávka ještě vyšší. „Tak obrovské výkyvy ve spotřebě a převis poptávky nelze v žádném případě předvídat,“ dodal s tím, že roli hrají také situace, kdy se firmy potýkají s výpadky dodávek obalů a surovin, které se většinou vyrábějí mimo EU.
Válek však také připouští, že se na podzim může zásobování léky opět zhoršit. Nejistotu potvrzuje i Martin Kopecký, ačkoliv podle něj už situace asi nebude tak špatná jako v letošní zimě. „Nikdo vám nedá ruku do ohně za to, že zase třeba v jiné skupině léků nebude výpadek. My jsme se letos potýkali hlavně s výpadky antibiotik, ale třeba Polsko zase s výpadkem inhalátorů, léků na lepší dýchání. Naopak u nás zase tohle bylo bez problémů. A příští rok se to může klidně stát obráceně,“ řekl Martin Kopecký.
Ministerstvo zdravotnictví přichází i s dílčími nápady, jak situaci řešit, například „dávkováním“ léků podle skutečné potřeby pacientů. To se však u lékárníků nesetkalo příliš s pochopením. „Výdej léků po jednotlivých tabletách, balíčkování pro jednotlivé pacienty, se v některých evropských zemích využívá. My na to nejsme ale zavedení, nemáme plně zavedená ani takzvaná klinická balení. Není to tak, že by se vzalo desetitabletkové balení a z něj se tři odstřihly, ale používají se balení velká po pětistech, tisíci tabletách a ta se rozpočítávají. Taková balení vůbec v ČR nejsou. Nejsou na to nachystané ani lékárny, ani to sem nikdo nevozí. A v podstatě si myslím, že by to ani nic nezachránilo, výpadky to nevyřeší. Za ty mohou problémy výrobců, mají problémy v dodávkách účinných látek, obalů apod. Pokud se něco nezlepší u výrobců, výpadky tu budou pořád,“ dodal Martin Kopecký.