Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) zvažuje dvě varianty nové definice trestného činu znásilnění. Buď zůstane stejná jako stávající - tedy bude i nadále vyžadovat prvek násilí - a vznikne trestný čin nesouhlasný styk. Nebo se definice znásilnění změní tak, že namísto projevu násilí bude ke spáchání znásilnění stačit nesouhlas oběti. O tom, že by byl k pohlavnímu styku zapotřebí aktivní souhlas, ministerstvo neuvažuje. Na úterní tiskové konferenci Blažek uvedl, že o variantách chce 27. června debatovat ve Sněmovně se všemi parlamentními stranami.

"Nemyslím si, že cokoliv více je v současné době reálné," řekl Blažek k předloženým variantám a k tomu, proč ministerstvo nezpracovalo i variantu aktivního souhlasu. Podle ministra je potřeba úpravu vyvážit tak, aby se omezily námitky, že bude zneužívána v partnerských vztazích.

Ministr také chce, aby sexuální trestné činy proti dětem mladším pěti let byly napříště vždy znásilněním, nikoliv mírněji postižitelným pohlavním zneužitím. Dítě tohoto věku tedy bude vždy chápáno jako bezbranné.

Český trestní zákoník nyní stanoví, že znásilnění se dopustí ten, kdo jiného přiměje k pohlavnímu styku násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nebo zneužije něčí bezbrannost. "Úprava trestního zákoníku automaticky nepovede k odsuzování více pachatelů. Očekávám od ní, že se zjednoduší traumatizující výslechy obětí, které nyní musejí do detailů popisovat všechno, co na nich bylo vykonáno," prohlásil Blažek.

U varianty, která by ponechala stávající znění definice znásilnění, by ministerstvo chtělo výslovně stanovit, co se myslí "bezbranností". Mělo by jí být i o to, když oběť činu ztuhne a nedokáže reagovat. Trestný čin "nesouhlasný pohlavní styk" by pak zahrnoval případy, kdy se styk uskuteční bez násilí, ale proti vůli oběti, která s ním nesouhlasí. Výhodou první varianty by podle ministerstvo bylo to, že by se na ni dala použít převážná část existující judikatury.

Pokud by se politici přiklonili k druhé navrhované variantě, znásilnění by nevyžadovalo projev násilí a byla by jím soulož nebo srovnatelný pohlavní styk, se kterým oběť projevila nesouhlas. I v tomto případě by vznikl nový trestný čin, a to "sexuální útok", který by podle ministerstva zahrnoval "méně závažné sexuální praktiky".

Ministerstvo nechce poskytnout médiím paragrafové znění variant, dokud ho nerozešle do Sněmovny, což hodlá učinit buď dnes, nebo v nejbližších dnech. K výši plánovaných trestních sazeb se rovněž konkrétně nevyjádřilo, sdělilo pouze, že počítá se zachováním stávajících. Za znásilnění nyní hrozí v základní sazbě půl roku až pět let, za znásilnění souloží, mladistvého nebo se zbraní dva až deset let, za znásilnění dítěte nebo při způsobení těžké újmy na zdraví pět až 12 let. Z 19.750 současných českých vězňů si trest za znásilnění odpykává 653 lidí, z toho osm žen.

O možných variantách nové definice znásilnění se v úterý také debatovalo v Senátu. Podle předsedkyně výboru pro sociální politiku Miluše Horské z klubu KDU-ČSL je důležité, aby nová definice pokrývala všechny reálné případy znásilnění a přispěla k vyšší míře nahlášení tohoto trestného činu. „Ročně se stane až 12.000 znásilnění, ale pouze pět procent je nahlášeno na policii,“ prohlásila.

„Současná definice je nedostatečná, protože často nepokrývá případy, kdy byla oběť tak paralyzována strachem, že se nedokázala aktivně bránit. Z odborných studií vyplývá, že tuto reakci má až 70 procent obětí znásilnění. Prosazujeme proto, aby nová definice byla založena na absenci souhlasu oběti,“ uvedla Irena Hůlová z Amnesty International. Definici znásilnění založenou na souhlasu má podle účastníků debaty v Senátu 14 evropských států.