Lidovci v evropských volbách získali pouze jednoho europoslance, čímž nebyla splněna podmínka, kterou si sám stanovil šéf KDU-ČSL Marian Jurečka pro potenciální obhajobu své funkce. Uvnitř strany se tak už začíná řešit, zda Jurečka své slovo dodrží, respektive, kdo by ho mohl nahradit. Představitelé strany pro Echo24 řekli, že chtějí počkat na říjnový sjezd, podle osloveného experta nicméně straně chybí charismatičtí lídři. Ve hře je přitom hned několik jmen.

Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Jurečka si jako jednu z podmínek pro obhajobu funkce předsedy stanovil zisk dvou europoslanců. To se ale nestalo a tak se v současnosti aktivně řeší, co bude se stranou dál. Sám předseda v dopise spolustraníkům napsal, že chce v klidu zvážit kroky k vyvození osobní zodpovědnosti a věc prodiskutovat s dalšími členy vedení. Zopakoval, že zisk jednoho mandátu nepovažuje za úspěch a že jedna z podmínek pro obhajobu nejvyššího stranického postu na podzimním sjezdu není splněna.

Představitelé KDU-ČSL pro Echo24 počítají s tím, že Jurečka bude v čele strany do říjnového sjezdu. Předjímat, kdo by ho mohl nahradit, ale nechtějí. „Marian Jurečka dal chlapské slovo, které, předpokládám, dodrží. Ohledně jeho možného nástupce nebudu spekulovat. KDU-ČSL je demokratická strana a kandidovat může každý její člen,“ řekl redakci první místopředseda strany Jan Bartošek.

Obdobná slova volil také lidovecký poslanec Šimon Heller, který zároveň přišel i s konkrétním návrhem Jurečkova nástupce. „Očekávám, že chlapské slovo se drží. Jinak si myslím, že dobrým řešením na následující volební období by byl Pavel Bělobrádek. Je politicky zkušený a už jednou dokázal KDU-ČSL dostat z nelehké situace po roce 2010,“ připomněl Heller volby v roce 2013, kdy se KDU-ČSL po neúspěchu z roku 2010 vrátila do sněmovny.

Předseda poslaneckého klubu lidovců Aleš Dufek nechce konkrétní jméno předjímat. „V říjnu máme řádný sjezd, což je za čtyři měsíce. Jsme demokratická strana, kterou neřídí žádní šíbři, takže nerozumím pojmu ‚hledání předsedy‘. Každý straník může do sjezdu zvednout prapor a kandidovat na předsedu,“ uvedl pro Echo24 Dufek.

Říjnový sjezd je klíčový i podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který obhájil ve volbách svůj mandát a získal tak ono jediné zmíněné lidovecké křeslo v EP. „Do té doby se může ještě hodně věcí udělat. Mým favoritem je jednota KDU-ČSL jako silné strany,“ sdělil redakci Zdechovský.

Senátor, starosta Vsetína, bývalý hejtman a někdejší šéf KDU-ČSL Jiří Čunek je podle svých slov přesvědčen o tom, že Jurečka měl skončit už před několika měsíci. „Vyjádřil jsem se už po (prosincové) střelbě na filozofické fakultě, že s ohledem na výsledky KDU-ČSL, nejen na tu komplikaci s večírkem, jsem byl přesvědčen, že už v té době měl odstoupit z pozice předsedy,“ řekl Čunek.

V prvních dnech po evropských volbách se hovořilo o třech jménech. Ministr životního prostředí Petr Hladík začátkem roku v některých rozhovorech avizoval, že kandidaturu zvažuje, nicméně pokud by se Jurečka rozhodl kandidovat, Hladík by se mu nejspíš nepostavil. „Můj postoj zůstává stejný, jak jsem ho již opakovaně prezentoval,“ potvrdil nyní pro Echo24 Hladík, že jeho pozice se nezměnila.

Podobně hovoří také ministr zemědělství Marek Výborný, který již předsedou byl. Třetím jménem je také jihomoravský hejtman Jan Grolich, který však má teprve před sebou krajské volby, v nichž bude hejtmanství obhajovat. Právě Grolich by přitom podle expertů mohl straně pomoci odrazit se ode dna voličské podpory.

Expert: Strana přestala být předvídatelná

Politolog z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně Roman Chytilek pro Echo24 řekl, že problémem KDU-ČSL aktuálně je, že strana přestala být předvídatelná. „Není jasné, co jsou její programové priority a co ne, ani jaké jsou její politické pozice. To souvisí s tím, že v řadě témat se lidovci neshodnou ani uvnitř - část z nich je liberálnějších, část konzervativnějších, z čehož rezultují i jiné odpovědi na otázku, co jsou/mají být pro stranu důležitá témata. Tak tomu asi bylo i historicky, ale v období, jako je naše, kterému dominuje progresivistická agenda a její střet s různými opozicemi vůči ní, je to nevýhoda, strana je teď kotvou pro málokoho,“ uvedl Chytilek.

Druhý problém podle něj je, že vnímaná míra charismatu současného vedení strany pro voliče mimo těch úplně skalních je nejspíš malá. „Politiků, kteří by v tento moment straně mohli něco takového nabídnout (zkušenosti, výsledky, neproblematickou osobní historii v politice, politický styl srozumitelný pro mladší voliče a vlastně pro voliče obecně, takový, který aktivně integruje) vidím ve straně velmi málo. Možná jihomoravského hejtmana Grolicha, který se ale asi chce soustředit spíše na svou funkci,“ míní Chytilek s tím, že bez poctivé reflexe popsaného problému, na kterou už má poměrně málo času, se strana z problémů bude dostávat obtížně.