Boj o Moldavsko. Evropská unie plánuje vyslat do Moldavska civilní misi, která by nastolila v této východoevropské republice systém krizového řízení ve snaze zabránit možné změně politického režimu, který by byl nakloněn Rusku. Píše to podle svých zdrojů německý list Welt am Sonntag. Společnost je silně rozdělena na prorusky a proevropsky orientované obyvatelstvo. Současná vláda se po ruském útoku na Ukrajinu cítí stále více ohrožena a 28. ledna napsala do Bruselu žádost o podporu.

Podle Welt am Sonntag Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) v současnosti pracuje na tzv. koncepci krizového řízení, která by měla být dokončena tento měsíc. V konceptu experti evropské diplomatické služby vypracovávají návrhy na velikost, profil a mandát plánované mise, kterou pak musí jednomyslně schválit vlády členských zemí unie.

"Vůle vyslat do Moldavska civilní misi je jasná," řekl diplomat EU obeznámený s jednáním. Německo je spolu s Polskem, pobaltskými státy, Švédskem, Českou republikou, Portugalskem, Rumunskem a Dánskem jedním z nejvýznamnějších podporovatelů projektu. Diplomaté očekávají, že nová mise začne „začátkem léta“.

Welt am Sonntag misi, která podle strohých náznaků může připomínat civilní správu, a která má zabránit tomu, aby země na periférii Evropy spadla do případného ruského vlivu a naopak se přiklonila k Evropské unii, také částečně konkretizuje. V rámci mise mají úředníci a experti z členských zemí EU, především z oblasti justice, policie a celní správy, radit bývalé sovětské republice, jak nastavit efektivní bezpečnostní sektor. Kromě toho chce EU vyslat odborníky, kteří by zemi radili v boji proti kybernetickým útokům a údajným dezinformacím, uvádí německý nedělník.

Kromě civilní poradní mise požaduje Moldavsko od EU také rychlé sankce proti oligarchům loajálním Rusku, větší dohled nad vzdušným prostorem, (stíhače, radary) a zajištění systémů protivzdušné obrany. Moldavský vicepremiér a ministr zahraničí Nicu Popescu to dal jasně najevo jako host na posledním setkání ministrů zahraničí EU 20. února, podotýká list.

Popescu vyzval země EU, aby „rychle pomohly aktualizovat zastaralé moldavské systémy“. Peníze na to prý mají jít z Evropského mírového nástroje, finančního fondu, který se od března 2021 používá k financování prevence konfliktů a mezinárodních bezpečnostních opatření v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).

Společnost čítající asi 2,5 milionů obyvatel je silně rozděleně na proevropsky a prorusky orientovanou část. Nálady v zemi se v posledních měsících značně vyhrocují, a konají se tu početné demonstrace. Mluví se nejen o možném proruském převratu, ale spekuluje se dokonce o ruské invazi. Vláda dokonce počítá s tím, že by v takovém případě zničila preventivně ranvej mezinárodního letiště v hlavním městě Kišiněvě. Psali jsme o tom zde.